- Rusové pravidelně ostřelují jadernou elektrárnu v Záporoží
- Útoky na komplex vytváří riziko katastrofy
Jak jsem již psal v jednom z předchozích článků, hlavní nevýhodou jaderných elektráren je to, že se nedají jednoduše bezpečně odstavit. Bezpečné odstavení JE trvá minimálně několik let. Vyhořelé jaderné palivo (VJP) je však nebezpečné mnohem déle. Radiotoxicita VJP je velmi vysoká, časem sice postupně klesá, ale z hlediska délky lidského života je tento pokles příliš pomalý. Pokud nenastane velká krize, je odstavení JE i nakládáni s VJP celkem bezpečné, i když náročné na energie a kvalifikaci pracovníků, kteří se o to starají.
Nepřehlédněte: Jak zvládnout energetickou krizi? Zrušme leteckou dopravu a ekonomické školy, používejme selský rozum, radí expert
Tou nejhorší krizí, která může nastat, je válka. Jaderné elektrárny jsou projektovány pro mírové využití, mají spousty bezpečnostních opatření, která ovšem platí v období míru. Samozřejmě jsou konvence zakazující útoky na JE, ovšem problém je v tom, že ve válce lidé ztrácí soudnost. Konvence pak jsou jen cáry papíru, které JE chrání jen teoreticky.
Jaké hrozí nebezpečí během válečného konfliktu?
Je to samozřejmě únik radioaktivity. Vzhledem ke konstrukci aktivních zón jaderných reaktorů nehrozí jaderný výbuch. JE mají většinu systému nějak zálohovanou, takže i při částečném poškození podpůrné infrastruktury je možné udržet odstavený reaktor v bezpečném stavu.
Pokud by došlo k přímému zásahu reaktoru, dojde samozřejmě k úniku aktivity do okolí. Lze předpokládat, že jaderné reaktory budou odstaveny a pouze dochlazovány. Pokud by došlo k zásahu reaktoru běžícího na plný výkon, budou následky samozřejmě daleko horší, než při zásahu reaktoru odstaveného.
Dále samozřejmě záleží na typu reaktoru. Většina provozovaných jaderných reaktorů je ocelová a jako moderátor chladiva je používána lehká voda. Takový reaktor bude při zásahu bezpečnější, než třeba grafitový reaktor, např. typu RBMK, jaké využívala nechvalně známá černobylská elektrárna.
Při zásahu ocelového reaktoru dojde k jeho roztržení, a samozřejmě k uvolnění aktivity. Ovšem při zásahu grafitového reaktoru může dojít k vzplanutí grafitu. Jaké by byly důsledky takovéhoto požáru víme ze zkušenosti s černobylskou havárií. Nyní se tedy dostáváme k rusko-ukrajinskému konfliktu. Budeme na něj pohlížet pouze z možných následků poškození JE.
V současné době se na Ukrajině nachází pět jaderných elektráren:
- černobylská jaderná elektrárna
- chmelnická jaderná elektrárna
- jihoukrajinská jaderná elektrárna
- rovenská jaderná elektrárna
- záporožská jaderná elektrárna
V těchto elektrárnách je dohromady 21 jaderných bloků. Z toho čtyři bloky jsou typu RBMK (kanálový reaktor velkého výkonu, anglicky LWGR) černobylské jaderné elektrárny, které jsou již minimálně více jak dvacet let mimo provoz.
Dalších 17 bloků je typu VVER (vodovodní energetický reaktor, anglicky PWR). To vodovodní znamená vodou chlazený a vodou moderovaný. Čtyři tyto reaktory jsou v chmelnické JE, z nich jsou dva v provozu a dva ve výstavbě. Zbylých 13 bloků je v provozu ve zbývajících elektrárnách – tři jsou v jihoukrajinské, čtyři v rovenské a šest v záporožské jaderné elektrárně.
Druhý Černobyl?
Tři z těchto elektráren se ocitly ve válečné zóně: černobylská, jihoukrajinská a záporožská. V černobylské JE jsou první tři bloky odstaveny již více než dvacet let. Čtvrtý blok jak známo havaroval, a je nad ním betonový sarkofág. Reaktory jsou tedy odstaveny a nehrozí z nich nebezpečí. Stále je ale nutné dochlazování. Během ruské invaze došlo několikrát k přerušení dodávky elektrické energie nutné pro bezpečné skladování VJP. V těchto případech byly pro zajištění dostatku energie použity nouzové dieselagregáty.
Jihoukrajinská JE nebyla ruskými vojsky dobyta, ale v okolí probíhaly boje. Ukrajinská armáda naštěstí útok odrazila. Došlo nicméně k explozi rakety pouhých 300 metrů od reaktoru. Záporožská elektrárna je v současné době okupována ruskou armádou. Bohužel pravidelně dochází k ostřelování. Ruská strana se alespoň vyhýbá tomu, aby zasáhla přímo jaderné bloky.
Celkově jde o velmi nebezpečnou situaci, kdy hrozí poškození jaderných bloků, buď vojenským útokem, nebo poškozením podpůrné infrastruktury, kdy by došlo ke znemožnění dochlazování aktivních zón reaktorů, či vyhořelého paliva v chladících bazénech nebo meziskladech. Osobně se domnívám, že pokud by k jaderné havárii přece jenom došlo, hlavní nebezpečí hrozí nejbližšímu okolí elektrárny a neopravňuje k celoevropské panice. Srovnávání s černobylskou katastrofou není na místě, její opakování se jeví jako krajně nepravděpodobné.
Závěr:
Rusko-ukrajinský konflikt, mimo jiné, ukazuje hlavní nebezpečí, které představuje jaderná energetika, a které doposud, pokud vím, nebylo ani diskutováno, natož nějak řešeno (nějaké válečné konvence nejsou řešení).
Jde o to, že jaderné palivo v reaktorech, dochlazovacích bazénech i meziskladech, obsahuje ohromné množství radiotoxicity, se kterou si nedokážeme poradit. Havárie jednoho reaktoru způsobila zamoření celé Evropy, a teď hrozí, že dojde ještě k většímu úniku raditoxicity. Z tohoto hlediska je moc dobře, že na Ukrajině už nejsou v provozu reaktory typu RBMK.
Ruská invaze na Ukrajinu ukázala, že jaderné elektrárny během válečném konfliktu jsou velmi zranitelné. Jedinou možností, jak nebezpečí do budoucna zamezit, by bylo jejich definitivní zrušení. Ovšem toto řešení není jednoduché, a to z několika různých důvodů. Ale to už je na zcela jiný článek…
Další články autora:
- Jak zvládnout energetickou krizi? Zrušme leteckou dopravu a ekonomické školy, používejme selský rozum, radí expert
- Je v českém zájmu odpojit Temelín? Expert popisuje výhody a nevýhody jaderné energie
- Jaký nás čeká energetický osud aneb budeme následovat dinosaury?
Zdroj náhledové fotografie: sd-pictures / Pixabay, zdroj 1 2