Z fikce do reality: Warpový pohon může být vodítkem k nalezení mimozemského života, hlásí vědci

• Vědci vynalezli způsob, jak odhalit mimozemšťany! 
• Inspirovali se hypotetickým warpovým pohonem.

V roce 1994 publikoval mexický fyzik Miguel Alcubierre průlomovou práci, ve které popsal, jak by warpový pohon mohl ve skutečnosti fungovat. Jeho supervýkonný motor manipuluje s tkaninou samotného časoprostoru, stlačuje ho před vesmírnou lodí a rozšiřuje ho za ní. Vzniká tak warpová bublina, která kosmickému plavidlu umožňuje cestovat neuvěřitelnou rychlostí a chrání cestující uvnitř, zatímco ti ve zlomku sekundy překonávají světelné roky mezihvězdného nebo dokonce mezigalaktického prostoru.

Nepřehlédněte: Mars a další světy máme na dosah ruky. Warpový pohon nás k nim dostane za pár minut, říkají vědci

Warpový pohon by nás dostal na Mars během pár minut

Existence warpových pohonů známých ze Star Treku se dosud omezovala pouze na žánr science-fiction. Tým vědců z nejlepších světových univerzit, včetně Oxfordu a Institutu Maxe Plancka, však ve své dosud nerecenzované studii naznačuje, že kolaps Alcubierrovy warpové bubliny může generovat gravitační vlny, které bychom mohli detekovat zde na Zemi, což je zajímavý myšlenkový experiment, který by nám mohl pomoci při hledání mimozemského života.

Výsledky nové studie naznačují, že existuje potenciál pro věrohodnost existence warpových pohonů. „Ačkoli pocházejí ze science-fiction, mají konkrétní popis v obecné teorii relativity,“ uvedli v článku, který otiskl preprintový server arXiv. „Naše studie zdůrazňuje důležitost zkoumání nových podivných prostoročasů, aby bylo možné odvážně simulovat to, co ještě nikdo neviděl.“

Existence kosmické lodi, která by dokázala opakovaně překonávat rychlost světla, by však vyžadovala přepsání fyzikálních zákonů, jak je dnes známe. A nezodpovězených otázek je mnohem víc. Například zastavení vesmírného plavidla by mohlo být nesmírně obtížné, protože cestující nejsou schopni ovlivnit svět mimo warpovou bublinu, upozorňují výzkumníci.

Přepsání fyzikálních zákonů

Další „klíčovou“ výzvou je stabilita, píše se v článku. „Neexistuje (pokud je nám známo) žádná známá stavová rovnice, která by udržovala metriku warpového pohonu ve stabilní konfiguraci v průběhu času. Proto, i když by warpová bublina byla zpočátku konstantní, bude se od tohoto stavu rychle vyvíjet a ve většině případů se warpové fluidum a deformace časoprostoru rozptýlí nebo zhroutí do centrálního bodu.“

Taková nestabilita by naštěstí mohla umožnit i její detekci. Pokud by se warpová bublina zhroutila, mohla by generovat gravitační vlny, které by se lišily od těch, které dnes vědci běžně pozorují. „Celkově by se signál velmi liší od typických koalescencí kompaktních dvojhvězd pozorovaných detektory gravitačních vln a více se podobal událostem, jako je kolaps nestabilní neutronové hvězdy nebo čelní srážka dvou černých děr, což by mohlo vést k nalezení mimozemského života,“ uvádí článek.

Pochopení nové vědecké studie je samozřejmě nad síly většiny smrtelníků. O superrychlém pohonu, který by nás ke vzdáleným světům dostal ve zlomku času, však sní lidé od nepaměti. O nalezení mimozemského života platí totéž.

Zdroj náhledové fotografie: generováno AI (Bing Image Creator), zdroj: Futurism, arXiv