- Webb je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Nový snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) ukazuje rozsáhlou hvězdnou továrnu v sousední galaxii v zářivých barvách a neuvěřitelných detailech, píše server Live Science.
Nepřehlédněte: Vynález pro všechny cyklisty: Malá krabička přemění obyčejné jízdní kolo na elektrokolo
Továrna na hvězdy
Nejnovější snímek z výkonného Webbova teleskopu zachycuje mezihvězdný atomární vodík v mlhovině N79 o šířce 1 630 světelných let, který se nachází ve Velkém Magellanově mračnu, satelitní galaxii Mléčné dráhy. V této oblasti se aktivně tvoří hvězdy a astronomové ji dosud prakticky neprozkoumali.
Mlhovina N79 je považována za mladšího sourozence jiného nedávného cíle JWST ve Velkém Magellanově mračnu, mlhoviny Tarantule, která leží asi 161 000 světelných let od Země.
Navzdory jejich podobnosti se však vědci domnívají, že v mlhovině N79 vznikaly za posledních 500 000 let hvězdy dvakrát rychleji než v mlhovině Tarantule, oficiálně známé jako 30 Doradus.
Studium oblastí intenzivního zrodu hvězd umožňuje vědcům získat informace o složení hvězdotvorných mraků plynu a prachu v raném vesmíru, kdy byla tvorba hvězd nejintenzivnější.
Snímek z JWST se zaměřuje na obří komplex studeného atomárního plynu, tzv. molekulární oblaka, která tvoří to, co astronomové nazývají N79 South neboli S1.
Jedním z nejpozoruhodnějších oblastí na fotografii je „hvězdná erupce“, která obklopuje srdce N79. Tento efekt vzniká v důsledku difrakčních hrotů, které způsobuje 18 kusů primárního zrcadla JWST při záchytu světla. Tato zrcadla jsou uspořádána do šestiúhelníku jako včelí plástve, což znamená, že je zde šest hlavních difrakčních hrotů.
Tyto difrakční hroty vznikají, když JWST studuje obzvláště jasné a kompaktní objekty, jejichž světlo vychází z koncentrovaného místa. Když tedy teleskop za 10 miliard dolarů zkoumá galaxie, a to i ty, které se mohou zdát velmi malé, světlo pochází z rozptýlenějších a rozptýlených zdrojů, což znamená, že difrakční vzorec chybí.
JWST pořídil snímek N79 pomocí aparátu pro střední infračervenou oblast (MIRI), který astronomům umožňuje nahlédnout hluboko do oblasti formování hvězd. Díky svým pokročilým přístrojům je Webb schopen pozorovat i velmi mladá hvězdná tělesa – takzvané protohvězdy, které ještě nenasbíraly dostatek materiálu, aby se staly dostatečně hmotnými a mohly ve svých jádrech slučovat vodík na helium, což je proces, který definuje, co je to hvězda.
Na fotce lze spatřit rodící se hvězdu, která tento proces právě zahájila, jako nejjasnější bod uprostřed dmoucích se oranžových oblaků plynu a prachu.
Kde se Webbův teleskop nachází?
Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science