- James Webb pozoroval nejvzdálenější hvězdu
- Earendel je milionkrát zářivější než Slunce
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) nepřestává udivovat. Astrofyzici hlásí, že zaostřil a v bezprecedentní kvalitě vyfotil zatím nejvzdálenější hvězdu. Jmenuje se Earendel. Od Země ji dělí 28 miliard světelných let.
Nepřehlédněte: Vědci se domnívají, že právě objevili paralelní vesmír, který narazil do toho našeho
Webbův opět zaválel
Když se člověk podívá na noční oblohu, vidí spoustu hvězd – všechny ale leží v naší galaxii, Mléčné dráze. Díky jevu známému jako „gravitační čočkování“ se však astronomům podařilo objevit hvězdu na vzdálenost, na kterou je náročné odhalit i celé galaxie. Jev „čočkování“ popsal už ve 30. letech Albert Einstein.
Na tak ohromnou vzdálenost, kde se Earendel nachází, žádný lidmi vyrobený aparát samozřejmě nevidí. Pokud se ale mezi pozorovaný předmět a pozorovatele postaví těleso s ohromnou gravitační silou, světlo se ohne tak, že samotný vesmír začne fungovat jako obří lupa. V případě pozorování vzdálené hvězdy pomocí teleskopu Jamese Webba vědci využili sílu gravitační kupy WHL0137-08.
Earendel je hvězda typu B, která je nejméně padesátkrát hmotnější než naše Slunce a přibližně milionkrát zářivější. Naše Slunce, pokud vás to zajímá, je hvězda typu G s povrchovou teplotou „jen“ kolem 5 500 stupňů Celsia.
Earendel leží 28 miliard světelných let daleko
Světlo, které vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pozoroval, hvězdu opustilo v době, kdy bylo vesmíru méně než miliarda let. Protože se však od té doby každý bod známého vesmíru rozpíná jako kosmický balón, leží dnes 28 miliard světelných let od Země.
Earendel, která se nachází v souhvězdí Velryby a byla pojmenována podle fiktivní postavy z Tolkienova románu Silmarillion, však zřejmě není v hlubokém vesmíru osamocena. Astronomové se domnívají, že zpozorovali náznaky chladnější a červenější hvězdy, která ji doprovází.
Webbův teleskop byl navržen tak, aby mohl pozorovat první galaxie, které vznikly v mladém vesmíru v prvních stovkách milionů let v temném věku po velkém třesku. Astronomové se původně domnívali, že nebude mít dostatečný výkon, aby spatřil jednotlivé hvězdy této první generace. Pozorování Earendel je však vyvedlo z omylu.
Zdroj náhledové fotografie: ipicgr / Pixabay, zdroj: The Space, NASA
Tak počkat. Dle reliktního záření je odhadovaný věk vesmíru cca. 13,7 miliardy let. Jak k nám tedy světlo z této hvězdy mohlo letět 23 miliard let? To mi ” nevychádza” 🤔
Oprava, dokonce 28 miliard let.
O.K., tak je to možné. Sice trochu složitější na pochopení, ale je to tak. Tak jsem se opět dovzdělal.
Me z toho vychází hlavně, že i kdyby se vesmir rozpínal rychlostí světla, nedal by za 12 mld let tuhle vzdálenost. Buď je vesmir starší nebo rychlost světla byla dříve vyšší, protože takto by se rozpinal nadsvetelnou rychlostí. Nebo, a tady to začíná být ještě zajímavější, čas v průměru plynul dříve pomaleji.
On ten vesmír bude nejspíš starší než se dnes uvádí. Současné výpočty vychází jen z rudého posuvu a neberou v úvahu stárnutí elektromagnetického záření.