- Warpový pohon nemusí být sen
- Dostane nás k dalekým světům
Posádka hvězdné lodi USS Enterprise se v každé epizodě seriálu Star Trek vydává vstříc novému dobrodružství s lehkostí, s jakou se startuje auto, a přitom se pohybuje několikanásobnou rychlostí světla. Tento způsob mezihvězdného cestování, který televizní diváci poprvé spatřili v roce 1966, inspiroval mexického fyzika Miguela Alcubierra ke zkoumání možnosti reálného způsobu cestování rychlostí světla.
Nepřehlédněte: Vědci přišli na kloub obří záhadě. Zjistili, kam z oblohy zmizely beze stopy stovky hvězd
Warp už nemusí být jen sen
Alcubierrův warpový pohon hypoteticky smršťuje prostoročas před kosmickou lodí a zároveň rozpíná prostoročas za ní, takže se koráb pohybuje z bodu A do bodu B „libovolně vysokou“ rychlostí. Díky zkreslení časoprostoru – kontinua, které zahrnuje tři rozměry prostoru a času – by pozorovatel mimo „warpovou bublinu“ viděl, že se loď pohybuje rychleji než rychlostí světla, i když posádka uvnitř plavidla by nepociťovala vůbec žádné zrychlení.
Pokud by superluminální, tedy rychlejší než rychlost světla, warpový pohon, jako ten Alcubierrův, fungoval, znamenalo by to revoluci v úsilí lidstva navštěvovat vzdálené mimozemské světy a umožnilo by nám to třeba dosáhnout hvězdnou soustavu Alfa Centauri za několik dní nebo týdnů, i když je od Země vzdálená čtyři světelné roky.
Síla, která stojí za fungováním Alcubierrova warpového pohonu, zvaná „záporná energie“, však zahrnuje exotické částice – hypotetickou hmotu, která, pokud víme, v našem vesmíru neexistuje. Exotické částice, popsané pouze v matematických termínech, se chovají neočekávaným způsobem, například mají zápornou hmotnost a působí proti gravitaci (ve skutečnosti mají „antigravitaci“).
Posledních 30 let vědci publikují výzkumy, které odstraňují překážky, jež jsou vlastní rychlosti světla a které byly popsány v Alcubierrově prvním článku z roku 1994 publikovaném v odborném časopise Classical and Quantum Gravity.
Výzkumníci z newyorského think tanku Applied Physics však nyní tvrdí, že mají v ruce první matematický důkaz, že warpový pohon lze ve skutečnosti sestrojit i bez potřeby „exotických/neexistujících“ částic. Z jejich studie vyplývá, že superrychlý meziplanetární dopravní systém je možné reálně vytvořit i pomocí „tradičních a nových gravitačních technik“.
Stále je však třeba překonat řadu překážek. Řízení warpových bublin vyžaduje koordinaci a značné množství hmoty a energie, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a synchronizace s plynutím času v cíli. Komunikace mezi osobami uvnitř a vně bubliny by také mohla být narušena, protože se pohybuje zakřivením deformovaného prostoru.
Současný počítačový model navíc vyžaduje hmotu odpovídající přibližně dvěma Jupiterům, jinak pohon nikdy nedosáhne dostatečně velké gravitační síly a hybnosti, aby vyvolal smysluplný warp efekt. Nikdo však neví, co by mohlo být zdrojem této hmoty, alespoň zatím ne. Některé výzkumy naznačují, že kdybychom dokázali nějak využít temnou hmotu, mohli bychom ji použít pro cestování rychlostí světla…
Pohon popírající přírodní zákony
Navzdory těmto výzvám tým astrofyziků věří, že se jejich model nakonec přiblíží rychlosti světla a způsobí revoluci v mezihvězdném cestování. Dokonce i cestování poloviční rychlostí světla do nejbližšího hvězdného systému Alfa Centauri by trvalo pouhých devět let ve srovnání s tisíci lety, které by si vyžádaly současné technologie.
„Je to jako snažit se poprvé řídit automobil,“ říká vědec Gianni Martire. „Zatím nemáme motor, ale vidíme světlo na konci tunelu.“ Technologie warpového pohonu je podle něj ve fázi automobilové technologie z roku 1882, kdy bylo možné autem cestovat, ale stále to byl těžký, obtížný problém.
Překonání dosavadních omezení může zahrnovat pokrok ve fyzice kondenzované hmoty, která se zabývá silami mezi atomy a elektrony ve hmotě. Tým astrofyziků doufá, že všechny výzvy budou nakonec překonány.
Zda bude jednou lidstvo cestovat vesmírem kosmickými koráby s warpovým pohonem, však není vůbec jisté. Od otestování toho, co vědci popisují ve studii, je lidstvo bohužel stále na míle daleko.
Zdroj náhledové fotografie: generováno AI (Bing Image Creator), zdroj: IFLScience, Classical and Quantum Gravity, Popular Mechanics
No jen blbnete. Cetli jste Temny les? 😎
Bla, bla, bla…. 😀
Ten titulek si asi opravte. Těch “pár minut” je stále spíš více než 2,5 milionu let.
The proposed engine could not achieve faster-than-light travel, though it could come close; the statement mentions “high but subluminal speeds.” https://www.space.com/warp-drive-possibilities-positive-energy
Novější studie z roku 2022 navrhla model warpového pohonu využívající solitony (stabilní vlnové útvary) namísto exotické hmoty. Tento model by teoreticky umožňoval cestování rychlostmi blížícími se rychlosti světla, aniž by vyžadoval negativní energii. Maximální dosažitelná rychlost by závisela na konkrétních parametrech solitonů. https://sciencemag.cz/navrhli-warpovy-pohon-bez-potreby-negativni-energie/
Čistě teoreticky by se to dalo udělat trochu jinak, místo toho, aby se s raketou táhla baterie, mohla by se vytvořit super baterie s “pevným
” Bodem při trajektorii kolem Měsíce (méně atmosférického odpadu) a vyslat energii spolu s lodí bez nutnosti využít baterii, vytvořením “megablesku” který by se táhl za strojem potom, co by se rozletěl, a doháněl by tak loď a částečně i dobíjel za letu. Je to nejjednodušší, problém však nastává v usměrnění energie, prakticky by to mělo jít spíš přes výkonný pulzní laser co by dobíjel raketu zahříváním na dálku
Cha cha na gravitační zkroucení a vytvoření vln prostoru musíte splácnout dvě černé díry 😉to se vám spíš povede vytvoření černé díry z té naší zemičky 😂
Takže k warp už není potřeba vybájená reálně neexistující forma hmoty a energie, už si vystačíme s tou existující hmotou. To je pokrok! Jen potřebujeme k jednomu warp skoku hmotu v objemu planety Jupiter, přesněji hmotu a antihmotu (které umíme s ohromnými náklady získat sotva pár atomů antivodíku), aby šla tato hmota odpovídající hmotnosti Jupiteru anhilovat a pak ještě vymyslet jak takto získanu energii usměrnit a řídit, aby šel warp zkonstruovat. Warp je a bude pohádka pro technonaivky.
To určitě, my nejsme schopný vyletět na měsíc, blbých 350000 km .
Autor je naprostý lhář a diletant, dle této studie matematicky dokázali že můžeme teoreticky dosáhnout téměř rychlosti světla.
Na dopravu do jiných galaxií při rychlosti světla je stále třeba stovky a tisíce let…
Takže nadpis galaxie dosažitelné za pár minut je naprostá a nehorázná lež.
Řekl bych, že byly popsány dvě technologie. Warp by měl umět obejít rychlost světla.
No to je pravda, ale to se týká jen nás, co zůstanou na Zemi. Ty v tý superraketě tam budou, v závislosti na rychlosti, řekněme za pár týdnů nebo měsíců-relativity času.
Je tu snůška vizionářských fantazií. Rychlost světla je nepřekonatelná. Žádným pohonem. A že by nějaký živý tvor letěl rychleji než světlo a ani o tom nevěděl? To je pohádka na dobrou noc!
No, to není tak úplně pravda. Něco se skutečně může pohybovat nadsvětelnou rychlostí.
Eric Lentz navrhl vlastní řešení s vysokoenergetickými solitony už v roce 2022. Tyhle ty články nedávají ani špetku důvtipu, jak na to šli na Kolumbijské univerzitě. V každém případě se problematice hodlám věnovat simulacemi solitonů na kvantových počítačích z neutrálních atomů.
Na Kolumbjiské univerzitě jsou obzvlášť dobří ve fyzice pevných látek – prací s fonony a tvrdí, že jsou na stopě gravitonu, což by bylo vskutku dalekosáhlé. Stejně tak u nás na Jaderné fakultě dostal jeden vyučují fyziky elementárních částic grant na detekci temné hmoty prozměnu na škále velmi malé – jde o záchvěvy v krystalické mřížce – fonony, takže jsou vlastně na podobné cestě.
Inu, uvidíme, co to přinese v příštích několika letech testování.
I s warp pohonem bude cestování trvat roky. viz Star trek Voyager , dle měli z opačné strany galaxie cestovat zpět na Zemi 70 let (pokud si to správně pamatuji)
Jenom 2 Jupitery? Spíš mě napadá, co se stane, když se “něco zvrtne”.
Spíš mě napadá – i kdyby se to všechno podařilo a lidé ve zdraví přistáli na obyvatelne planetě -pokud by tam.dělali neco podobného jako tady (drancování prirody, ničení životního prostředí, valky apod) Není lepší nejprve na sobě trochu zapracovat zde na Zemi než to začneme vyvážet do vesmíru?
Jako ve fázi automobilové technologie z roku 1882? Takže už tři roky mají patentovaný funkční prototyp warpového motoru?
Počkal bych v klidu na Zeframa Cochrana.
Warp pohon nemůže přepravovat rychleji než světlo. To by se časoprostor smršťoval rychleji než světlo a to je problém. A další problém je, že aby se prostor smršťoval rychleji než světlo, tak ho musíte ovlivňovat něčím, co působí na časoprostor rychleji než světlo. Warp pohon ve Star treku je vlastně fantasmagorie.
Je to nesmysl fungující jenom maximálně v simulaci. Kdyby se kosmická loď při těchto rychlostech střetla byť s jediným atomem čert ví jak by to dopadlo. Nehledě na to že je to nesmysl i z jiného hlediska….. I kdyby to šlo kde se vezme tolik energie? To bude jednodušší udělat tunel z kurz slunce než tohle….
A co takhle tu Warpovou bublinu využít k přesunutí celé Země někam do lepší stabilnější sluneční soustavy…