Víte, jaký je nejdražší materiál na Zemi? Stojí miliardy dolarů a výroba jednoho gramu trvá sto miliard let

• Mysleli jste si, že mezi úplně nejdražší materiály světa patří zlato nebo platina? Pak jste na omylu.
• Tyto látky jsou opravdu cenné, na první místo se ovšem nedostaly.

Za jeden gram nejdražšího materiálu na Zemi zaplatíte neuvěřitelných 62 miliard dolarů, přičemž výroba tohoto množství trvá sto miliard let. Nemluvíme o diamantech nebo šafránu, ale o něčem, co si možná pamatují příznivci filmu Andělé a démoni.

Nepřehlédněte: Vědci NASA objevili nejtemnější planetu ve vesmíru. Je černější než uhlí, říkají překvapeně

Nejdražší látka na světě

Většina lidí si myslí, že diamanty jsou nejdražším materiálem na světě, ale není tomu tak. Pokud jste někdy viděli film Andělé a démoni z roku 2009 natočený podle románu Dana Browna, možná jste se s ním setkali, aniž byste si to uvědomili. Ve skutečnosti je nejdražším materiálem na světě něco, čemu se říká antihmota, která je téměř totožná s normální hmotou, tedy až na to, že má opačný elektrický náboj.

Zatímco běžná hmota je na Zemi běžná, antihmota je vzácná. Již v roce 1999 vědci z NASA předpovídali, že výroba jednoho gramu antivodíku neboli antihmoty bude stát přes 60 miliard dolarů. Přestože je astronomicky drahá, je to také pozoruhodně užitečná, i když vysoce nestabilní.

Jeden gram stojí miliardy korun

Někteří vědci se domnívají, že by antihmota mohla pohánět mezigalaktické lety do vesmíru. Zatím se však její malé množství používá v pozitronové emisní tomografii (PET), což je forma zobrazování, kterou lékaři používají ke sledování některých funkcí, například průtoku krve. Vědci astronomickou cenu vysvětlují tím, že antihmotu lze vyrobit pouze pomocí Velkého hadronového urychlovače (LHC) v CERNu.

Aby se vytvořila antihmota, musí se částice srazit tak, že dosáhnou 99,99 % rychlosti světla. K tomu je zapotřebí tolik elektřiny, že by to stačilo na napájení velkého města, což vysvětluje cenu antihmoty. A vytvoření celého gramu této látky trvá asi sto miliard let.

Zdroj náhledové fotografie: University of Oxford, zdroj: NASA, ScienceToGo