- Vědci z EHT dosáhli dosud nejvyššího rozlišení při pozorování z povrchu Země.
- V budoucnu se dočkáme fotografií černých děr v bezprecedentních detailech.
Soustava Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) během nedávného testu pozorovala vesmír v rozlišení, které se ještě nedávno zdálo nedosažitelné, píše server Science Alert.
Nepřehlédněte: Přivedl do rozpaků i špičkové vědce. Sedmnáctiletý génius sestrojil funkční fúzní reaktor
Technický test otevřel nové okno ke studiu černých děr
Podle vědců jde o úspěch, díky němuž budou schopni pořizovat snímky černých děr o 50 % detailnější než dosud, a zaměřit se tak na oblast bezprostředně za hranicí blízkých supermasivních černých děr.
Nová pozorování, která byla pořízena pouze několika teleskopy tvořícími soustavu EHT, nepřinesla žádné nové fotografie. K tomu je zapotřebí plné síly celé soustavy. V experimentu se však podařilo pozorovat vesmír v nejjemnějším rozlišení, jakého kdy bylo dosaženo ze zemského povrchu, a detekovat vzdálené infračervené světlo na vyšší frekvenci přibližně 345 GHz, což odpovídá vlnové délce 0,87 mm.
„S EHT jsme získali první snímky černých děr pomocí pozorování na vlnové délce 1,3 milimetru, ale jasný prstenec, který jsme viděli a který vznikl ohybem světla v gravitaci černé díry, vypadal stále rozmazaně, protože jsme byli na absolutní hranici ostrosti,“ vysvětluje astrofyzik Alexander Raymond z kalifornské Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v článku, který otiskl časopis The Astronomical Journal.
„Na vlnové délce 0,87 mm budou naše snímky ostřejší a detailnější, což jistě odhalí řadu nových vlastností – těch předpovězených, ale možná i těch nepředpovězených.“
Fotografie na vlnové délce 0,87 mm
Dosavadní snímky M87* a Sgr A* jsou výsledkem techniky zvané interferometrie s velmi dlouhou základní linií (VLBI), na níž se podílí ne jeden, ale mnoho radioteleskopů po celém světě, které pracují společně a se synchronizovanou přesností.
Kombinací mnoha soustav vzniká efektivní sběrná plocha o velikosti Země; čím více teleskopů se použije, tím podrobnější jsou výsledná data. S takovým množstvím teleskopů je však k dispozici obrovské množství informací a jejich třídění, analýza a zpracování za účelem vytvoření obrazu horizontu událostí černé díry, je monumentální úkol.
Nicméně samotné snímky jsou stále poměrně rozmazané a existují pouze dva způsoby, jak zlepšit rozlišení. Prvním je zvětšení dalekohledu. To se ale hned tak nestane – EHT je už tak velký jako Země. Druhou možností je právě pozorování na vyšší frekvenci.
Astrofyzici doufají, že na vlnové délce 0,87 milimetru budou schopni pozorovat menší, slabší a vzdálenější supermasivní černé díry. Vůbec poprvé by také mohli získat barevný pohled na horký, vroucí materiál, který víří kolem těchto vesmírných monster, a to díky souběžnému snímání na 1,3mm a 0,87mm vlnové délce.
„Abychom pochopili, proč se jedná o průlomový objev, uvědomme si, že při přechodu z černobílých fotografií na barevné získáme příval dalších detailů,“ říká astrofyzik Sheperd Doeleman z Harvard-Smithsonianského centra pro astrofyziku.
„Sledování změn v okolním plynu na různých vlnových délkách nám pomůže vyřešit záhadu, jak černé díry přitahují a akretují hmotu a jak vznikají silné výtrysky, které z nich vychází a dosahují galaktických vzdáleností,“ dodal.
Nejnovější technický test Teleskopu horizontu událostí otevřel nové okno ke studiu černých děr a vesmíru. S plnou soustavou by EHT mohl pozorovat detaily o velikosti pouhých 13 mikroarcsekund, což podle vědců odpovídá pozorování víčka od láhve na povrchu Měsíce ze Země.
Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: The Astronomical Journal, Science Alert