- Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje miliardy objektů.
- Včetně těch doposud skrytých.
Po třinácti letech mravenčí práce byla dokončena nejpodrobnější infračervená mapa Mléčné dráhy. Největší projekt Evropské jižní observatoře se skládá z více než 200 000 snímků, informuje server IFLScience.
Nepřehlédněte: Jak uchovat data po miliardy let? Řešení ukrývá technologie 5D křišťálu
Nejdetailnější snímek Mléčné dráhy bere dech
Astronomové Evropské jižní observatoře se zase jednou vyznamenali, když zveřejnili nejdetailnější infračervenou mapu Mléčné dráhy. Dalekohled ESO musel během své náročné a dlouho trvající mise pořídit tisíce snímků oblohy, které pak vědci sestavili do jedné pozoruhodné mozaiky.
Pokud to nevíte, VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) je jedním z nejlepších vesmírných dalekohledů a dechberoucí mapou naší galaxie znovu potvrdil, jak supercitlivé jsou jeho infračervené přístroje, které mu umožňují nahlížet skrz hustá oblaka prachu a plynu, se nimiž mají běžné systémy problém. Vědecký přístroj provozuje ESO na hoře Cerro Paranal v severní Chile.
Předchozí mapa Mléčné dráhy, zveřejněná v roce 2012, obsahuje jen desetinu objektů, připomínají vědci. Dalekohled VISTA nahlížel v posledních třinácti letech skrze prach, který zahaluje rovinu Mléčné dráhy, a spatřil chladné objekty, jako jsou hnědí trpaslíci a volně se pohybující planety, které byly vyvrženy ze svých hvězdných systémů.
Ukazuje 1,5 miliardy objektů
„Učinili jsme tolik objevů,“ uvedl v prohlášení astrofyzik Dante Minniti, který projekt vedl. To není přehnané tvrzení. Od zahájení projektu v roce 2010 bylo na základě pozorování publikováno více než 300 vědeckých článků. Zásadní význam pro vědce měla data pocházející z výzkumů VISTA Variables in the Vía Láctea (VVV) a VVV eXtended (VVVX).
Měření proměnných hvězd bylo naprosto klíčové pro vytvoření 3D aspektu nové mapy, připomíná IFLScience. Některé proměnné hvězdy mají velmi přesný vztah mezi dobou, po kterou se zjasňují a pohasínají, a jejich vlastní svítivostí. Ze Země můžeme měřit pouze jejich jasnost. Pokud však známe přesnou jasnost a změříme, jak slabé se nám jeví, lze zjistit, jak daleko jsou. A tak nová mapa není jen o poloze objektů na obloze, ale také o tom, v jaké vzdálenosti od Země leží.
Zdroj náhledové fotografie: dragonuppl / Pixabay, zdroj: Astronomy & Astrophysics, IFLScience, ESO