- Jak vznikl na Zemi život?
- Způsobily ho nejspíš blesky, tvrdí vědci.
Život na Zemi nemusí nutně souviset s dopadem asteroidu, jak se dříve předpokládalo, ale může být výsledkem chemických reakcí vyvolaných úderem blesku. Vyplývá to z výsledků studie harvardských vědců.
Nepřehlédněte: Majonéza objasnila jednu z největších záhad jaderné fúze. Sen o energii Slunce na Zemi je zase blíž
Zrození života na Zemi?
Teorie o vzniku života na Zemi jsou nejčastěji spojovány s možností, že do naší planety narazil asteroid (nebo hypotetická planeta Theia) a poté se začaly skládat dílky skládačky potřebné pro život. Nový výzkum harvardských vědců se však opírá o hypotézu, že ke vzniku života došlo v důsledku úderu blesku, kdy se spojily voda, elektrolyty a běžné plyny a vytvořily první biomolekuly na Zemi.
Blesk mohl být také zdrojem uhlíkatých a dusíkatých plynů, které umožnily přežití biomolekulárních struktur, uvádí vědci ve studii. „Vznik života je jednou z největších nezodpovězených otázek, kterým chemie čelí,“ řekl vedoucí výzkumného týmu, profesor chemické biologie George M. Whitesides. Dodal, že vědecká komunita se nemůže shodnout na tom, jak před miliardami let vznikly stavební kameny života, nukleové kyseliny, z nichž se skládá naše DNA, bílkoviny a metabolity.
Jeho tým provedl experiment se čtvrtým stavem hmoty, plazmou, aby zjistil, jak může osvětlení ovlivnit její chemické složení. Test byl zasazen do pustých podmínek pravěké Země bez života. Simulované údery blesku z mraku do zemského povrchu vyvolaly vysokoenergetické jiskry schopné přeměnit oxid uhličitý a dusík na vysoce reaktivní sloučeniny. Oxid uhličitý se redukoval na oxid uhelnatý a kyselinu mravenčí. Dusík se zase přeměnil na dusičnany, dusitany a amonné ionty.
Způsobily ho nejspíš blesky
Toto přelomové zjištění má mimo jiné také potenciál pro možné budoucí objevy související s životem mimo Zemi. „Blesky byly zjištěny také na Jupiteru a Saturnu. Plazma a chemie jimi vyvolaná může existovat i mimo naši sluneční soustavu,“ vysvětlil Haihui Joy Jiang. „Naše zařízení může simulovat podmínky prostředí na různých planetách a je také vhodné pro studium reakčních drah vyvolaných bleskem a jeho analogy.“
A co víc, může se také stát hybnou silou v oblasti technologií. „Tento výzkum je pro nás zajímavý i z hlediska energetické účinnosti a ekologické výroby chemických látek,“ dodal Jiang. „Zkoumáme plazma jako nástroj pro vývoj nových metod výroby chemikálií a pro pohon ekologických chemických procesů, jako je například výroba dnes používaných hnojiv,“ dodal.
Zdroj náhledové fotografie: ColiN00B / Pixabay, zdroj: NYPost, News.harvard.edu