Vědci vytvořili živý počítač pomocí 80 000 myších mozkových buněk. Přiblížili nás kyberpunkové budoucnosti

• Američtí vědci hlásí zásadní objev
• Vytvořili vůbec první bio počítač

Vědcům ze Spojených států se podařilo sestavit živý počítač kultivací více než 80 000 myších kmenových buněk. Doufají, že pomůže ke vzniku robota, který bude využívat živou svalovou tkáň ke snímání a zpracovávání informací o svém okolí.

Nepřehlédněte: NASA vyfotila gigantické sluneční tornádo. Je vysoké jako 14 Zemí a do vesmíru vrhá plazmový mrak

Hybridní bio počítač

Vědci z Illinoiské univerzity použili desítky tisíc živých myších mozkových buněk k vytvoření počítače, který dokáže rozpoznávat světelné a elektrické vzory. Své výsledky tým prezentoval na Americkém fyzikálním institutu v podobě počítače o velikosti dlaně, píše server New Scientist.

Výzkumníci umístili 80 000 přeprogramovaných myších kmenových buněk mezi optická vlákna na mřížku elektrod. Buňky byly během experimentu uchovávány ve speciálním inkubátoru a tým trénoval počítač opakovaným blikáním deseti různých vzorů elektrických pulzů v průběhu jedné hodiny. Po 30 minutách odpočinku pak vědci analyzovali signály vysílané neurony.

Jak dobře si počítač vedl? Zpočátku nebylo jeho skóre vysoké. Bylo měřeno na stupnici od 0 do 1, přičemž 1 znamená dokonalé rozpoznání vzorů. Kvůli náhodným výkyvům elektrické energie vycházející z neuronů měření zpočátku nepřesáhlo koeficient 0,6. Andrew Dou a jeho tým ale později objevili směs chemických látek, která dokázala tuto nahodilost zmírnit. Konečným výsledkem pak bylo působivé skóre 0,98.

Co vědci sledují?

Proč vůbec vědci s tímto druhem výpočetní techniky experimentují? Takové hybridní počítače kombinují neurony vyrobené z živých buněk s běžnými počítačovými čipy, které se používají ke čtení dat. Myšlenka spočívá v tom, že rozdělení práce mezi živé buňky a křemík snižuje čas a energii potřebnou k trénování tradičnějších neuronových sítí.

Pokud jde o hrubý výkon, v současné době se tento bio počítač samozřejmě nemůže rovnat konvenčním neuronovým sítím, ale cílem amerických vědců je vytvořit „větší, živější a výkonnější“ počítač.

Trochu se však obávají, že větší živý počítač by mohl začít vykazovat chování, které nebylo specifikováno nebo pro které nebyla neuronová síť vycvičena. Zda byly jejich obavy oprávněné ukážou další měsíce.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem University of Illinois, zdroj: New Scientist, PCGamer