- Výzkumníci z USA jsou na prahu přelomového objevu.
- Unikátní technologie by mohla zásadně změnit způsob výroby mikročipů do elektroniky.
Přestože modularita se ve spotřební elektronice příliš neuchytila, vědci a konstruktéři jí dávají stále velký význam do budoucna. Zatímco „stavebnicové“ domácí spotřebiče či smartphony velkou díru do světa neudělali, modulární roboti ze samoskládacích součástek by mohli.
Nepřehlédněte: Vědcům se povedl zázrak! Rekordní Schrödingerovu kočku udrželi v krabici po rekordních 23 minut
Samoskládací robotické součástky
Tuto veskrze průlomovou technologii představili vědci z North Carolina State University. Spočívá vlastně v použití 2D šablon, které se po zahřátí na určitou úroveň promění na trojrozměrné.
Tento efekt je umožněn díky spojení india, vizmutu, cínu a rigidních polyesterových vrstev s laserem vytvořenými řezy. Při zahřátí se materiál smršťuje, což způsobuje uzavírání řezů a následné formování komplexních tvarů, které jsou potřeba pro složení robotických součástek.
Jak to může fungovat?
Speciální možnosti, jak zkonstruovat takovýto materiál a součástky z něj, vědci vyžili díky matematickým modelům, které navrhují přesné rozměry i geometrické zápisy potřebné k vytvoření požadovaného objektu. A to třeba i s přeností na 1000–44 nanometrů. Pro představu, tchajwanské TSMC modeluje pevné struktury svých čipů na rozměry 3 nanometrů.
Díky tomu lze dopředu naplánovat, jak se bude materiál po zahřátí měnit a ohýbat. Současně výzkumníci rozvíjejí podobný proces pro výrobu elektronických komponent, jako jsou senzory, kondenzátory a rezistory. Jediným rozdílem je, že ve zpracování těchto součástek musí figurovat i hliník.
Robot na cokoliv?
Celý experiment konstruktérů vlastně představuje koncept, kterému se přezdívá „4D tisk“. Ve zkratce jde o snahu mít možnost na základě jednoduchých modelů vytvořit jakoukoliv modulární konstrukci, třeba právě pro samosložení a rozložení robotů menší a střední velikosti.
„Současné výrobní techniky mají navíc nízkou výtěžnost, což znamená, že produkují poměrně velké množství vadných čipů (zmetků), které nelze použít. Náš přístup má vysokou výtěžnost, což znamená, že se vyrábí konzistentnější pole a méně odpadu,“ uvedl Martin Thuo, vedoucí výzkumu a profesor na North Carolina State University.
Zdroj náhledové fotografie: Freepik / Freepik, zdroj: New Atlas, North Carolina State University
Spotřebiče či smartphony velkou díru do světa neudělali. Neudělali?
A teď ta zásadní otázka. Za tohle někdo bere peníze anebo to nějaké dítě dělá ve svém volném čase jako koníček? Ať tak nebo tak, na kvalitě bi to nemnělo bít snát. 😂
To jste si v té větě jak od neandrtálce >Zatímco „stavebnicový“ domácí spotřebiče či smartphony velkou díru do světa neudělali< všiml jen té jedné chyby?
Mimochodem, i Vy i mate v poslední větě chyby. Správně by to mělo být takhle: „Aď tak nebo tak na kvaliťe bi to nemnělo bít snát."😀
A jinak – ano, bohužel se autor nestydí vzít peníze i za takovouhle „práci“, a není to zde zdaleka ojedinělé.