- Vědci zrekonstruovali antický „počítač”
- Mechanismus z Antikythéry představuje model kosmu
Nový výzkum odhalil, že Antikytherský mechanismus – starověké zařízení velikosti krabice od bot, které sloužilo ke sledování pohybu Slunce, Měsíce a planet – se řídil řeckým lunárním kalendářem, nikoliv slunečním, jak se dříve předpokládalo.
Nepřehlédněte: Nejbezpečnější PIN k platebním kartám používá jen hrstka lidí. Bankomat je přitom vstupní branou k penězům
Antický počítač starý 2200 let
Je známý jako mechanismus z Antikythery, ale hovoří se o něm jako o 2 200 let starém počítači. Od svého objevení nedal odborníkům spát – ti totiž rychle pochopili, že mají před sebou zřejmě nejstarší strojový mechanismus na světě. Otázek byla celá řada: Jak fungoval a k čemu sloužil? Odpovědi hledali vědci po desítky let.
Části záhadného mechanismu o velikosti krabice od bot byly objeveny v roce 1902 ve vraku římské lodi u řeckého ostrova Antikythera. Jedná se o zařízení zobrazující pohyb nebeských těles, které od té doby udivuje generace vědců. Odhaduje se, že nalezené součástky jsou pouhou třetinou většího přístroje, vysoce sofistikovaného ručně poháněného zařízení, které dokázalo přesně předpovídat pohyby Slunce, Měsíce a pěti planet, jež znali staří Řekové.
Před čtyřmi lety tým vedený expertem Chrisem Budiselicem díky rentgenovým snímkům a kombinaci měření a matematické analýzy zjistil, že mechanismus pravděpodobně nepokrýval celý sluneční kalendářní rok, ale pouze 354 dní, což odpovídá lunárnímu kalendáři. Před několika dny vyšel v časopise The Horological Journal
Vědci stále netuší, kdo mechanismus vyrobil
Experti z University of Glasgow využili ke svém výzkumu techniky vyvinuté pro observatoř LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) k detekci gravitačních vln – vlnění v časoprostoru vznikající při srážkách masivních nebeských objektů, jako jsou černé díry.
Když je aplikovali na „počítač“ z Antikythery, dokázali na základě rozmístění známých otvorů a pravděpodobného mechanismu, jakým do sebe zapadají jednotlivé fragmenty, odvodit celkový počet a rozmístění ztracených otvorů. Nakonec zjistili, že celý mechanismus měl pravděpodobně 354 nebo 355 otvorů. To znamená, že se řídil lunárním kalendářem, nikoli kalendářem, který využívali staří Egypťané a měl 365 dní. „Výsledky glasgowského týmu přinášejí nové důkazy o tom, že jedna ze součástí mechanismu Antikythery byla s největší pravděpodobností používána ke sledování řeckého lunárního roku,“ uvádí se v prohlášení.
„Přesnost umístění otvorů by vyžadovala velmi přesné měřicí techniky a neuvěřitelně pevnou ruku při jejich ražení,“ uvedl profesor astrofyziky a spoluautor studie Graham Woan. „Úhledné symetrii jsme přizpůsobili techniky, které dnes používáme ke studiu vesmíru, abychom lépe porozuměli mechanismu, který pomáhal lidem sledovat oblohu před téměř dvěma tisíciletími. Naše práce odhaluje mechanismus z Antikythery jako úžasný nápad, který se díky ohromujícímu inženýrství proměnil v geniální zařízení. Zpochybňuje všechny naše dosavadní představy o technologických schopnostech starých Řeků,“ dodal.
Velké debaty se stále vedou o tom, pro koho dílo vzniklo a kdo je jeho autorem. Mnoho lidí říká, že to byl Archimédes. Nelze však vyloučit, že za zařízením z Antikythery stojí Hipparchos, řecký astronom, geograf a matematik. Stále také není jasné, jak mohli staří Řekové bez soustruhu s dalších precizních nástrojů něco takového vůbec vyrobit.
Zdroj náhledové fotografie: Bing Image Creator (generováno AI), zdroj: gla.ac.uk, Live Science