- Jednou se všechno vypaří, nejen černé díry.
- Výzkumníci přicházejí s průlomovou studií.
Slavný anglický fyzik již v roce 1974 hovořil o tom, že černé díry se jednoho dne vypaří prostřednictvím záření, které bylo později pojmenováno jako tzv. Hawkingovo záření. Jedná se o postupný únik energie v podobě světelných částic, které vznikají v okolí velmi silných gravitačních polí černých děr.
Nová vědecká práce naznačuje, že tento druh záření nevzniká pouze čerpáním energie z černých děr, ale ze všech objektů s dostatečnou hmotností. Pokud je to pravda, znamená to, že vše ve vesmíru přestane jednou existovat a jeho energie z něj pomalu ale jistě vyprchává.
Nepřehlédněte: Astronomové objevili černou díru 33krát těžší než Slunce. Nachází se rekordně blízko Země
Nezmizí jen černé díry, ale i vše ostatní
„Jedná se například o zbytky mrtvých hvězd a dalších velkých objektů ve vesmíru,“ říká autor studie Heino Falcke z Radboudovy univerzity v Nizozemsku. „Po velmi dlouhé době by to vedlo k tomu, že vše ve vesmíru se nakonec vypaří, podobně jako černé díry. To mění nejen naše chápání Hawkingova záření, ale také náš pohled na vesmír a jeho budoucnost.“
Podle kvantové teorie pole nic takového jako prázdné vakuum neexistuje. Prostor se hemží drobnými vibracemi, které se při dostatku energie náhodně rozpadají na virtuální částice a vytvářejí velmi nízkoenergetické balíčky světla neboli fotony.
V průlomové práci publikované v roce 1974 Hawking předpověděl, že extrémní gravitační síla projevující se v jícnech černých děr a jejich horizontech událostí dá vzniknout fotonům. Podle Einsteinovy obecné teorie relativity gravitace deformuje prostoročas, takže kvantová pole jsou tím více deformovaná, čím více se blíží obrovské gravitační síle singularity černé díry.
Vzhledem k neurčitosti kvantové mechaniky Hawking uvedl, že toto narušení vytváří nerovnoměrné časové kapsy s proměnlivým pohybem a následnými skoky v energii v celém poli. Tyto energetické nesoulady způsobují, že se kolem černých děr v zakřiveném prostoru objevují fotony, které z nich odčerpávají energii, aby mohly explodovat. Pokud tyto částice následně uniknou, podle slavného fyzika to vede k tomu, že v obrovském časovém měřítku, mnohem delším, než je současné stáří vesmíru, černé díry nakonec ztratí veškerou energii a zcela zaniknou.
Pokud tedy gravitační pole stačí k produkci kvantových fluktuací a fotonů, co brání jakémukoli objektu s hmotností deformující časoprostor v produkci Hawkingova záření? Potřebuje vlastnosti horizontu událostí černé díry, nebo může vzniknout kdekoli v prostoru?
Vše se nakonec vypaří
Vědci v nové studii analyzovali toto záření prizmatem procesu zvaného Schwingerův jev, při němž může hmota teoreticky vzniknout ze silných deformací způsobených elektromagnetickým polem.
Jeho aplikací na Hawkingovu teorii vytvořili matematický model, který reprodukoval Hawkingovo záření v oblastech s různou intenzitou gravitačního pole. Tímto způsobem zjistili, že k pomalému úniku energie z hmotného objektu ve formě světla není zapotřebí horizontu událostí a že k tomuto procesu stačí silné gravitační pole objektu.
„Prokázali jsme, že daleko za černou dírou hraje při vzniku záření velkou roli zakřivení prostoročasu. Za černou dírou jsou již částice odděleny slapovými silami gravitačního pole,“ vysvětlil jeden ze spoluautorů studie, kterou otiskl server Science Daily, Walter van Suijlekom.
Podle vědců zatím není možné jasně definovat, co nová zjištění vlastně znamenají. Existuje však možnost, že jak hmota tvořící hvězdy a planety stárne, projde nakonec energetickým přechodem do zcela nového ultranízkoenergetického stavu. To by mohlo stačit k tomu, aby se nakonec zhroutila do černých děr, které by mohly i nadále pomalu vyzařovat světlo, dokud beze stopy nezmizí.
To vše jsou však zatím jen spekulace, které čekají na potvrzení. Pokud chtějí astrofyzici definitivně zjistit, jaká je skutečnost, budou muset pozorovat Hawkingovo záření v blízkosti gravitačně hustých objektů, tedy v blízkosti černých děr a planet, hvězd a neutronových hvězd.
Zdroj náhledové fotografie: ColiN00B / Pixabay, zdroj: Science Daily, ScientificAmerican, Radboud Universiteit
A kam se to vypaří, do jiného vesmíru, který právě vzniká kondenzaci par předchozího vesmíru ?
Co se vypaří, ať už jakkoli – se vždycky někde zase objeví. Vlastností hmotného je přeformovávání. To patří k pohybu, který tuto sféru pomáhá udržovat. Když se mluví o říši věčné, mluví se o vyšší vibrační realitě. Hmotná oblast je pomíjivá, jsou v podstatě jen obaly a místo pro vývoj vyššího, protože to se ve svém prostředí nemá jak vyvinout. Takže kdyby ti vědci pochopili, o čem vlastně mluví, až pak by měli trousit rozumy. To naše lidské pachtění mi připomíná úsilí žížaly, lezoucí hlínou, ktera je slepá a jakžtakž schopná postihnout své nejbližší okolí. Ale pro pochopení je nutno vystrčít hlavu z tmy hlíny. Pár nadaných to zkusilo, ale jejich rozměr žížaly nepochopily. A hlavně nepochopily, proč těm nadaným byly jejich schopnosti ponechány k rozvoji…
A kam to vyprchá.Jak bude ze všeho nic.?
Vše jsou zatím spekulace. Pak spekulace potvrdí a za deset let bude zas všechno jinak. Astronomie je krásně povolání. Akorát že asi tak stejně důvěryhodné jako politika.
Nevěřte těmto teoriím.
Na jednu stranu se jedná o seriózní pokus o pochopení tohoto světa a na druhou stranu řekl bych jaksi ta věrohodnost je velmi nízká.
Určitě s podobnými teoriemi můžeme pracovat tak, že se budeme snažit je nějak experimentálně potvrdit. To se lidem tak úplně nepodaří. To je jak mravenci z mraveniště by se snažili vysvětlit tento svět.
Zeptejte se zaměstnanců krematorií. Ti to ví už dávno.