- Neobvyklý vědecký experiment se povedl na jedničku.
- Smartphony zásadně pomohly vědě.
Možná jste o tom dosud nevěděli, ale váš chytrý telefon, který denně nosíte v kapse u kalhot se s trochou znalostí může stát cenným nástrojem pro výzkum vesmíru. Důkazem je zpráva, že výzkumníci ze společností Google a CU Boulder použili miliony telefonů s operačním systémem Android po celém světě k vytvoření jedné z nejpřesnějších map nejvyšších vrstev zemské atmosféry. Výsledky jejich výzkumu mohou do budoucna výrazně zpřesnit technologii GPS, informuje server Tech Xplore.
Nepřehlédněte: Velká změna pro 2 000 000 000 uživatelů. Google v Gmailu nasazuje ochranu proti podvodům
Vznikla nejpřesnější mapa ionosféry
Ionosféra je ionizovaná část atmosféry významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů. Je složena z neutrálního plynu, iontů a elektronů. Má velký význam pro šíření krátkých radiových vln, které se od ní mohou odrážet a tím se šíří daleko od vysílače. Ovlivňuje však i šíření dalších signálů, zpomaluje např. průchod signálů z globálních družicových polohových systémů, jako je právě Global Position System.
Nový projekt vedl Brian Williams ze společnosti Google Research a podílela se na něm i Jade Mortonová, profesorka na Ann and H.J. Smead Department of Aerospace Engineering Sciences na CU Boulder. „Chytré telefony se vám doslova vejdou do dlaně,“ řekla Mortonová „Ale díky crowdsourcingu je můžeme využít ke změně způsobu, jakým chápeme vesmírné prostředí.“
Namísto drahého radarového zařízení pro mapování ionosféry přišli vědci s inovativním řešením. Použili snímače GPS, které jsou dnes součástí většiny chytrých telefonů po celém světě. Pomocí těchto senzorů byli schopni v reálném čase sledovat, jak ionosféra ovlivňuje rádiové vlny ze satelitů.
Díky tomu si mohli prohlédnout jevy v atmosféře, jako jsou skvrny vysoko nad planetou, známé jako „plazmové bubliny“, v dosud neviděných detailech. Tyto bubliny se chovaly podobně jako vosk v lávové lampě a pohybovaly se různých po vrstvách ionosféry. K jednomu z nejpozoruhodnějších těchto objektů došlo v květnu letošního roku, kdy silná sluneční bouře způsobila jejich nenadálý vznik nad Jižní Amerikou.
Chytrý telefon používá skoro každý
„Ve dvě hodiny odpoledne je v ionosféře mnohem více nabitých částic, protože Slunce je nejsilnější,“ vysvětluje Mortonová. „Ale v noci je Slunce na druhé straně planety, takže tam je velmi málo nabitých částic.“ Toto kolísání podle ní může způsobit nepřenosti ve fungování technologie GPS.
Vědci ve studií uvedli, že díky sloučení dat z milionů telefonů s Androidem po celém světě získali přístup k pozorováním, která pokrývají přibližně 21 % ionosféry. To je dvojnásobek toho, co umožňuje současné nejpokročilejší pozemní vybavení.
Pokud by měli k dispozici data z více smartphonů, pozorování by byla ještě přesnější. Proto nevylučují, že k něčemu takovému dojde v blízké budoucnosti.
Zdroj náhledové fotografie: ColiN00B / Pixabay, zdroj: Tech Xplore