- Čína má radar s dosahem až 9 600 kilometrů
- Sledují s ním zvláštní plazmové bubliny nad Afrikou
- Stejné se objevily i nad Tichým oceánem
Čínští vědci z výzkumného střediska v Chaj-nanu zpozorovali plazmové bubliny nad pyramidami v Gíze i nad ostrovem Midway v Tichém oceánu. Dokázali to i přestože jsou od těchto míst vzdáleni skoro 10 tisíc kilometrů – umožnil jim to totiž speciální radar LARID, který právě testují.
Nepřehlédněte: Nikdo neví, odkud pocházejí: Obří „bubliny“ nalezené ve středu Mléčné dráhy matou vědce
Bubliny v atmosféře
Čína se stala první zemí, která pomocí radaru LARID, loni zkonstruovaného ionosférického radaru s dlouhým dosahem v nízkých zeměpisných šířkách, objevila plazmové bubliny.
O co jde? Plazmové bubliny jsou neobvyklé povětrnostní jevy v oblastech s nízkou zeměpisnou šířkou, které jsou způsobeny náhlým úbytkem nabitých částic v ionosféře, horní vrstvě zemské atmosféry. Tyto bubliny, které mohou narůst do šířky stovek kilometrů, narušují signály GPS a ruší satelitní komunikaci.
Tyto bubliny byly pozorovatelné pomocí čínského radaru LARID od 4. do 6. listopadu loňského roku, přičemž nejvzdálenější ozvěny byly zaznamenány ze severní Afriky a centrálního Pacifiku. Analýzou těchto signálů mohli vědci pozorovat detailní formování bublin a sledovat jejich pohyb v reálném čase.
Radar s dosahem 9 600 kilometrů
Přestože se radar nachází na samém jižním cípu Číny, na ostrově Chaj-nan, má dosah 9 600 kilometrů. Díky tomu nebyl problém zaregistrovat změny atmosféry jak na severu Afriky, tak v Tichém oceánu.
LARID je neobyčejná technologická záležitost. Běžné radary mají kvůli zakřivení Země potíže s detekcí cílů pod horizontem. LARID tento problém překonává vysíláním vysoce výkonných elektromagnetických vln, které se odrážejí mezi ionosférou a zemí, což mu umožňuje pokrýt velké vzdálenosti.
Tato vymoženost však má i své stinné stránky. Ne tento konkrétní, ale velmi podobné radary využívá Čína pro skenování vojenského prostoru. Komunistické armádě se například několikrát podařilo odhalit stíhací letouny F-22. Vyloženě vojenské účely však LARID nemá.
Zdroj náhledové fotografie: thedigitalartist / Pixabay, zdroj: Interesting Engineering