- Výjimečná zelená kometa se vrátila k Zemi
- Lidé už ji pozorují a fotí
Pozoruhodná zelená kometa, které astronomové dali název C/2023 P1, proletěla kolem Země naposledy před 430 lety, tedy 10 až 20 let předtím, než Galileo Galilei sestrojil první hvězdný dalekohled. Je proto možné, že si jí tehdejší lidé vůbec nevšimli. Možná ji neviděli, nebo měli jiné starosti.
Nepřehlédněte: Fenomenální Webbův teleskop: Na blízké exoplanetě našel molekulu, kterou vytvářejí pouze živé organismy
Zelená kometa Nishimura
Extrémně jasná kometa, která byla objevena teprve minulý měsíc, se právě přiblížila nejblíže k Zemi, ale už zase rychle míří ke Slunci. Ledový objekt, známý jako „Nishimura“, bude brzy vystřelen kolem naší životadárné hvězdy a vrátí se zpět na okraj sluneční soustavy, kde zůstane po následující čtyři století.
Kometu objevil 12. srpna japonský amatérský astronom Hideo Nišimura, když ji našel na snímcích, které pořídil pomocí teleobjektivu 200 mm f/3 nasazeného na fotoaparátu Canon EOS 6D.
Objekt s označením C/2023 P1 pravděpodobně pochází z Oortova oblaku – rozsáhlého sférického obalu ledových těles, o němž vědci tvrdí, že obklopuje sluneční soustavu – a má strmou eliptickou dráhu, což znamená, že většinu své dráhy stráví ve vnější sluneční soustavě, než se rychle přiblíží ke Slunci a proletí kolem něj.
Vrátí se ještě někdy?
Experti si zpočátku nebyli jisti, jestli se nejedná o kometu, která pochází z oblasti mimo sluneční soustavu, jako například Oumuamua nebo 2I/Borisov. Pokud by tomu tak bylo, Nishimura by kolem Země proletěla jen jednou a už by se nikdy nevrátila. Další pozorování však ukázala, že její oběžná doba kolem Slunce pravděpodobně trvá 430 let.
Nishimura se dostala do nejbližší vzdálenosti od Země 12. září, tedy včera, kdy od naší planety prolétala ve vzdálenosti 125 milionů kilometrů. Perihélium, neboli nejbližší bod ke Slunci, nastane 17. září, kdy ledové těleso hvězdu mine ve vzdálenosti 33 milionů kilometrů. Poté bude kometa vystřelena zpět do vnější sluneční soustavy.
Komety jsou složené ze zmrzlých plynů, prachu a hornin. Tato tělesa, označována někdy jako kosmické sněhové koule, jsou při přibližování k naší hvězdě zasypávána stále větším množstvím záření a uvolňují plyny a úlomky. Tento proces kolem nich vytváří zářící atmosféru, známou jako koma – která je v případě C/2023 P1 výrazně zelená.
Nishimura je své poloze vůči Zemi nejlépe viditelná na severní polokouli těsně před západem Slunce. V dalších dnech však bude její pozorování ze Země již spíše nepravděpodobné. Přestože se kometa v následujících dnech ještě více zjasní, bude na noční obloze stále obtížnější ji spatřit. Jak se totiž bude přibližovat ke Slunci, světlo hvězdy ji zcela zastíní.
Zdroj náhledové fotografie: Buddy_Nath / Pixabay, zdroj: Live Science, Science Alert, Newsweek