- Jak obrovské jsou supermasivní černé díry?
- Podívejte se na působivou animaci NASA
Černé díry jsou „nejhladovějšími obyvateli“ vesmíru. Polykají hvězdy i celé galaxie, ale zatím jsme před nimi v bezpečí. Naštěstí to platí i pro monstrum TON 618. Vědci NASA jeho hmotnost odhadují na neuvěřitelných 66 miliard hmotností Slunce.
Nepřehlédněte: Astronomové našli důkaz o existenci masivního objektu za oběžnou dráhou Neptunu
TON-618 je obr
Pro astronomy není objevování černých děr ničím neobvyklým. Dá se říct, že to je jejich denní chleba. V roce 1957 však výzkumníci z mexické observatoře Tonantzintla objevili největší černou díru ve vesmíru. Nejprve si neuvědomovali, na co se vlastně dívají. Mysleli si, že jde o slabě zářící modrou hvězdu, ale další pozorování o deset let později ukázala, že zahlédli intenzivní záření z materiálu padajícího do obří černé díry.
Obluda TON 618 se nachází asi 18,2 miliardy světelných let od Země. Skrývá se na hranici mezi souhvězdími Honicích psů (Canes Venatici) a Vlasů Bereniky (Coma Berenices). Schwarzschildův poloměr TON 618 odpovídá více než 1 300 AU (astronomická jednotka délky přibližně rovnající se průměrné vzdálenosti Země od Slunce). Pro představu, vzdálenost Pluta od Slunce odpovídá asi 40 astronomickým jednotkám.
Gigantická černá díra by tak pohltila sluneční soustavu jako nic. Naštěstí je velmi daleko a nemůže nás ohrozit. Čím je černá díra hmotnější, tím větší je tzv. Schwartzschildův poloměr vymezený horizontem události. Pokud by černou dírou bylo například Slunce, jeho Schwartzschildův poloměr by odpovídal necelým třem kilometrům.
Černé díry vědce fascinují
TON 618 pohání kvasar, jeden z nejjasnějších objektů v celém vesmíru, který září jako 140 bilionů Sluncí. Kvasary čerpají světlo z gravitační energie své černé díry. Materiál v okolí černé díry padá dovnitř a při tom se stlačuje a zahřívá, přičemž uvolňuje obrovské množství záření. Jednotlivé kosmické události, jako například nejsilnější supernovy, sice mohou na krátkou dobu kvasary zastínit, ale trvají jen několik týdnů. Naproti tomu kvasary září miliony let.
Působivá animace NASA ukazuje velikost některých supermasivních černých děr ve známém vesmíru. Ve videu můžeme např. vidět trpasličí galaxii s názvem J1601+3113, která hostí černou díru o hmotnosti přibližně 100 000 hmotností Slunce. Nechybí ani známá supermasivní černá díra Sagittarius A*, která má mít hmotnost asi 4 miliony Sluncí. Vidět můžeme také M87, první černou díru, která kdy byla vědci vyfocena a jejíž hmotnost je asi 5,37 miliardy Sluncí. A pak je tu TON 618…
Zdroj náhledové fotografie: Aman Pal / Unsplash, zdroj: Live Science, IFLScience
No nevím jak asi věrohodný je tento článek…když tato super černá díra má být ve vzdálenosti 18,2 miliardy světelných let…pokud se nepletu vědci se dohadují o stáří vesmíru někde mezi 13 až 14 miliardami…objevili jsme teda něco co bylo před velkým třeskem? Asi ne …chyba tisku. Nebo že by 18,2 milionů let tak to by byl asi problém….to by bylo za kopcem…. tak nevím….
LK
On není problém se samotnou vzdáleností, to by pravda mohla být (prostor se může rozpínat rychleji než C, aniž by byla porušena kauzalita a vesmír je tím pádem mnohem větší než 13,7 mld ly), nicméně by se nacházela za tzv horizontem vesmíru (nejzazší oblast odkud můžeme právě kvůli přijímat záření popř jakoukoliv informaci), takže bychom jí nemohli objevit…
Wiki skutečně uvádí vzdálenost 18.2 miliard ly. Patrně důsledek rozpínání vesmíru. Tomu by odpovídala “light travel distance” = 10.8 mld ly. Mně se zas nelíbí výrok, že černé díry polykají celé galaxie nebo, že M87 je černá díra. Není. M87 je obří galaxie, která hostí supermasivní černou díru ve svém středu, jako prakticky každá galaxie. Btw, je to právě ta černá díra, která byla nedávno “vyfocena” (či spíše zobrazena) a jejíž snímek oběhl Internet. Na rozdíl od černé díry, M87 se dá pozorovat již středně výkonným amatérským dalekohledem a teď na jaře jsou pro to dobré podmínky 🙂
Dobrý den. V článku na wiki https://en.wikipedia.org/wiki/TON_618 používají termín “projected comoving distance of approximately 18.2 billion light-years from Earth”. Pak je tam i vysvětlení vašeho neporozumění: Given its observed redshift of 2.219, the light travel time of TON 618 is estimated to be approximately 10.8 billion years. Tzn. rozdíl je v započítání expanze vesmíru.
Znáte to, jak se chcete podívat na letadlo na obloze, které slyšíte, ale ono není tam, odkud ho slyšíte, ale je jinde? Tak toto je podobné. Než sem doletí světlo, tak víme, že TON-618 už je jinde.
V současnosti je průměr pozorovatelného vesmíru odhadován na 93 miliard světelných let.
A co Phoenix A?
Asi starý článek, Phoenix A je by Ton-618 slupnul jak malinu 🙂
A jaký je tedy Schwartzschildův poloměr u TON-618?