- Webbův teleskop bude mít ve vesmíru pomocníka
- Nancy Grace Roman bude vytvářet extrémně detailní megaexpozice
Zatímco dalekohled Jamese Webba pozoruje vesmír v bezprecedentních detailech, aby vědci na Zemi lépe pochopili, jak se rodí a vyvíjejí planety, hvězdy a galaxie, v laboratořích NASA vzniká nevídaný Nancy Grace Roman Space Telescope, který má výzkum kosmu posunout na zcela novou úroveň.
Nepřehlédněte: Úžasný objev: Vědci našli prastaré monstrum. V hlubinách vesmíru číhá už od počátku
Nancy Grace Roman dokáže nemožné
Jedním z úkolů nového teleskopu bude zkoumat mezery ve hvězdných proudech, zejména těch, které vycházejí z kulových hvězdokup obíhajících kolem galaxie v Andromedě. Cílem výzkumu, který povede expert Christian Aganze ze Stanfordovy univerzity, bude rozšířit současné znalosti o temné hmotě studiem poruch a mezer přítomných v těchto proudech.
Vědci očekávají, že přístroj Wide Field Instrument s 18 detektory způsobí revoluci v pozorovacích možnostech. Díky snímkům 200krát větším než nabízí fotoaparát Hubbleova vesmírného teleskopu v blízké infračervené oblasti a vyššímu rozlišení se od nového kosmického aparátu očekávají zázraky
„Nancy Grace Roman umožní vědcům nahlédnout současně hluboko i široko a navíc stejně kvalitně, což lidstvu otevře nečekané možnosti,“ píše server Interesting engineering. Agentura NASA s nadsázkou uvádí, že dalekohled umožní vesmír přetáčet v čase, podobně jako se film přetáčí na VHS kazetě, a pomůže tak vědcům získat lepší představu o tom, jak kdysi vypadal.
Vědci od teleskopu čekají zázraky
Roman Space Telescope bude mít na palubě dva přístroje – výkonnou 288megapixelovou kameru a koronograf, s jeho pomocí zvládne pozorovat i „obyčejné“ planety, které obíhají okolo vzdálených hvězd. Jak už jsme uvedli úvodem, planety všeho druhu nebudou jediným cílem RST, citlivé přístroje se zaměří i na strukturu a rozpínání vesmíru a temnou hmotu, která vědce od nepaměti fascinuje.
„Dalekohled by mohl pomocí odhalit více než milion galaxií rozptýlených v kosmické historii – od velmi mladých a malých galaxií, ve kterých se teprve začínají rodit hvězdy, až po moderní éru s mnoha masivními a často neaktivními galaxiemi,“ říká Nicole Drakos z University of California Santa Cruz.
Přelomový aparát má být vypuštěn v roce 2027 na stejné místo, kde se nyní nachází Webbův teleskop. Vesmír bude pozorovat z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2), který leží 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.