- Vědci detekovali mladou ledovou protohvězdu
- V dalekém vesmíru ji zahlédl teleskop Jamese Webba
Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) zahlédl mladou a stále se tvořící hvězdu, která produkuje takzvané komplexní uhlíkové molekuly, jako je etanol a acetaldehyd. Tyto sloučeniny mohou být stavebními kameny budoucích planet, píše server New Scientist.
Nepřehlédněte: Musk nejspíš Twitter nekoupí, další podvody vyplouvají na povrch
Supermoderní James Webb
Teleskop Jamese Webba, nejvýkonnější, jaký byl kdy vyslán do vesmíru, poslal zpátky na Zemi už několik dechberoucích fotografií. Jsou mezi nimi unikátní snímky obří plynné planety WASP-96b i vzdálených galaxií. Tentokrát se vědci žádnou fotkou nepochlubili, ale informují, že přístroje dalekohledu detekovaly protohvězdu IRAS 15398-3359, která právě prochází velmi zajímavou fází vývoje.
Protohvězdu zachytil přístroj MIRI, který je tím nejsofistikovanějším a nejdůležitějším, který na teleskopu najdeme. MIRI je zkratka pro Mid-Infrared Instrument a zařízení se skládá z kamery a spektrografu. Jeho cílem je pozorovat infračervené světlo o středních a dlouhých vlnových délkách.
The James Webb Space Telescope has seen carbon molecules like ethanol and acetaldehyde inside a young star, which could be the building blocks of future planets https://t.co/eciFaeGnUC
— New Scientist (@newscientist) August 30, 2022
Ledová protohvězda
Na poslední zajímavý úlovek teleskopu upozornil tým Klause Pontoppidana ze Space Telescope Science Institute v Marylandu. Kromě silných signálů vodního ledu Webb odhalil také spektrální charakteristiky typicky spojené s molekulami, které obsahují uhlík.
„Je to poprvé, kdy máme v datech takovou přesnost, takže jsme schopni si všimnout i těchto detailů,“ řekl Pontoppidan. „Už dříve jsme zaregistrovali metanol, ale nyní si myslíme, že můžeme ve spektru vidět složitější věci, jako je například etanol.“
Aby vědci plně potvrdili, co „vidí“, budou muset provést laboratorní experimenty, které ukážou, že stejná směs sloučenin produkuje spektra, která odpovídají pozorování z teleskopu. Pokud se experiment podaří uskutečnit, Pontoppidan a jeho kolegové doufají, že jim to pomůže pochopit, jak byly vytvořeny molekuly pro planety a život.
„Pokud potvrdíme, že vidíme etanol v množství, jaké předpokládáme, bude to pro nás překvapení. Zdá se, že led je chemicky složitější, než jsme si původně mysleli,“ dodal Pontoppidan.
Protohvězdy jako IRAS 15398-3359 se skládají z velkých objemů plynu nebo plynu a ledu, které se vlivem gravitace pomalu spojují do hvězd. Komplexní molekuly uhlíku, které mohou fungovat jako stavební kameny pro život, byly dříve pozorovány v některých mračnech protohvězdného plynu, ale kvůli nedostatku dat dosud vědci nemohli přesně říci, které sloučeniny se tvoří a zda se tvoří skutečně v ledu.
Dalekohled za miliardy
Na teleskopu Jamese Webba, který citlivostí až stokrát předčí populární Hubbleův teleskop, pracoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), Evropská vesmírná agentura (ESA) a Kanadská vesmírná agentura (CSA). Dalekohled vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Jde o přístroj, který vědcům umožní zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru a pátrat po známkách života mimo naši Sluneční soustavu.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: New Scientist