Student přišel na to, jak cestovat časem. Minulost ale změnit nejde, událostem nezabráníte, tvrdí

• Cestování v čase vědce od nepaměti fascinují
• Opravdu můžeme cestovat do minulosti?

Cestovat časem se zatím nikomu nepodařilo, alespoň pokud je nám známo, ale otázka, zda je to teoreticky možné, vědce nepřestává fascinovat.

Nepřehlédněte: Červí díra jako stroj času? Vědci tvrdí, že ji možná máme přímo před očima, stačí jen lépe koukat

Cestování časem bez časových paradoxů

Jak ukazují filmy jako Terminátor, Donnie Darko nebo Návrat do budoucnosti, cestování v čase vytváří spoustu problémů protivících se základním pravidlům fungování vesmíru: pokud se například vrátíte v čase a zabráníte setkání svých rodičů, jak můžete vůbec existovat, abyste se v čase mohli vrátit?

Vědci tomuto problému přezdívají „paradox dědečka“, ale student fyziky Germain Tobar z Queenslandské univerzity v Austrálii nyní přišel na to, jak „srovnat čísla“, aby se časem dalo cestovat bez vzniku časových paradoxů. „Klasická dynamika říká, že pokud víte, v jakém stavu se nacházel nějaký systém v určitou dobu, můžete znát i celou jeho historii,“ řekl Tobar. „Einsteinova teorie obecné relativity však předpovídá existenci časových smyček, kde se událost může sama o sobě nacházet v minulosti i v budoucnosti, což teoreticky obrací studium dynamiky na hlavu.“

Výpočty Tobara ukazují, že časoprostor se může potenciálně přizpůsobit, aby se vyhnul paradoxům. Použijme příklad: představme si cestovatele v čase, který cestuje do minulosti, aby zastavil šíření nějaké nemoci. Pokud by mise byla úspěšná, pak by vlastně neměla žádná nemoc, kvůli níž se vracel, aby ji porazil, vůbec vzniknout. Tím by došlo k časovému paradoxu.

Tobarova práce však naznačuje, že nemoc by si ke svému šíření stejně našla cestu, čímž by časový paradox odstranila. „Ať by tedy cestovatel v čase udělal cokoli, nemoc by nezastavil,“ píše server Science Alert.

Dějiny nezměníme

Tobarově práci není vůbec snadné porozumět, ale ve stručnosti zkoumá vliv deterministických procesů (bez jakékoli náhodnosti) na libovolný počet oblastí časoprostorového kontinua a ukazuje, jak se mohou obě uzavřené časové křivky, předpovězené Einsteinem, shodovat s pravidly svobodné vůle a klasické fyziky. „Matematika sedí a výsledky jsou jako ze science-fiction,“ řekl vedoucí Tobarovy práce, fyzik Fabio Costa z Queenslandské univerzity.

Zatímco výpočty v projektu nadaného studenta vážně mohou souhlasit, skutečné ohýbání prostoru a času, aby se lidé dostali do minulosti, stále zůstává nedosažitelné. Stroje času, které vědci dosud navrhli, jsou tak vysoce koncepční, že v současné době existují pouze jako výpočty na stránce papíru.

Možná se lidem funkční stroj času jednou skutečně podaří sestavit, alespoň slavný fyzik Stephen Hawking v to věřil. A pokud to opravdu vyjde, pak Tobarův výzkum naznačuje, že bychom mohli dělat cokoli, co jsme kdy v minulosti udělat chtěli, a stejně by se podle toho svět přizpůsobil tak, aby se nic nestalo. Ať bychom se tedy snažili sebevíc, minulost bychom nezměnili.

Zdroj náhledové fotografie: Genty / Pixabay, zdroj: Science Alert