Sonda obíhající Mars dostala aktualizaci Windows 98. Po 19 letech a ne, to není vtip

• Aktualizovat operační systém Windows 98 ve vesmíru není žádná legrace
• Sonda Mars Express začne vědcům posílat detailnější data

Asi vás nenapadne mnoho důvodů, proč dnes ještě používat operační systém Windows 98, jenže v případě sondy Mars Express se není moc čemu divit – posledních 19 let cestuje vesmírem a slouží lidstvu.

Nepřehlédněte: Záběry jak z jiného světa: Sonda Solar Orbiter pořídila nejdetailnější video Slunce v historii

Mars Express získává update Windows 98

Vědci z Evropské vesmírné agentury si dlouhou dobu lámali hlavu nad tím, jak systémy družice zaktualizovat. Nahrát do ní nový software byl v rámci vědecké mise naprosto zásadní úkol: přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) díky němu totiž lépe vidí pod povrch Marsu. Aktualizace (ano, bylo jich ve skutečnosti víc) naprogramoval Národní astrofyzikální ústav (Istituto Nazionale di Astrofisica, zkratka INAF) za spolupráce Carlo Nenny, inženýra palubního softwaru z firmy Enginium.

How do you update Windows 98 on a spaceship orbiting Mars? @esa is doing it for Mars Express, after 19 years. https://t.co/DRWtuaqo22 pic.twitter.com/xxkDz5GrL1

— Chris Hadfield (@Cmdr_Hadfield) June 22, 2022

„Čelili jsme řadě výzev, jak zlepšit výkony MARSIS. „Bylo to třeba proto, že software pro MARSIS byl navržen před více než dvaceti lety ve vývojovém prostředí založeném na operačním systému Windows 98!“ řekl Nenna a pokračoval: „Jen najít způsob, jak sdílet soubory mezi hostitelskými a hostujícími stroji, byl těžký úkol. Obtížná byla také instalace běžných věcí, jako je např. funkční webový prohlížeč nebo editor zdrojového kódu. Pouze nastavení a plné ověření vývojového prostředí trvalo téměř dva měsíce.“

Najde sonda na Marsu mimozemskou základnu?

Satelit Mars Express obíhá kolem Marsu od prosince 2003. Jeho pokročilý radar pro zkoumání podzemí a ionosféry (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding – MARSIS) pracuje na rádiových vlnách s nízkou frekvencí.

Díky mimořádně velké anténě je přístroj schopný prohledávat povrch Marsu až do hloubky pěti kilometrů. Nové softwarové upgrady násobně zlepšují příjem signálu a zpracování dat, takže vědci na Zemi nyní dostávají mnohem komplexnější údaje o tom, co skutečně leží pod povrchem rudé planety.

Zdroj náhledové fotografie: ESA, zdroj: TechSpot