- Historický úspěch, hlásí americká NASA
- Parker Solar Probe pozorovala víry uvnitř CME
Vroucí magnetické pole Slunce jednou za čas vyvrhne do okolního prostoru obrovská mračna plazmatu. Jedná se o takzvané výrony koronální hmoty, které vědce nesmírně zajímají. Pokud tato vlna energeticky nabitých částic zasáhne Zemi, obvykle způsobí geomagnetickou bouři, která může vyvolat komplikace družicím na oběžné dráze a také vytváří jasnější polární záři.
Nepřehlédněte: WhatsApp zavede tajný kód i na počítače a tablety. Chatování bude ještě bezpečnější
NASA se dme pýchou
Parker Solar Probe (česky Parkerova sluneční sonda) nedávno poprvé v historii nahlédla do nitra CME, která explodovala ze Slunce. A zdá se, že to, co se uvnitř nachází, je pro sluneční fyziky skutečným pokladem. Přístroj Wide-field Imager for Parker Solar Probe (WISPR), který družice používá k detekci viditelného světla, zachytil uvnitř CME jasné turbulentní víry.
Vědci se domnívají, že jde o takzvanou Kelvin-Helmholtzovu nestabilitu (KHI), tedy klasický příklad nestabilního chování kapaliny, který se objevuje u pohybujících se vrstev různých tekutin. Na Zemi se KHI vyskytuje v mracích, když se rychlost větru na jednom konci mraku liší od rychlosti větru na druhém konci.
Sluneční fyzici usuzují, že KHI existují i v CME, protože plazma ve výronech koronální hmoty se pohybuje v rozporu s rychlostí slunečního větru na pozadí. Nikdy však neměli k dispozici vhodné vybavení na vhodném místě, aby mohli tento jev pozorovat.
Parker Solar Probe proletěla sluneční smrští
„Turbulence, která je příčinou vzniku KHI, hraje zásadní roli při regulaci dynamiky CME proudících okolním slunečním větrem,“ uvedl fyzik z George Mason University Evangelos Paouris. „Proto je pochopení turbulence klíčové pro dosažení hlubšího porozumění vývoje a kinematiky CME.“
Parkerova sluneční sonda se vydala ke Slunci z floridského mysu Canaveral v srpnu 2018. O projektu se poprvé uvažovalo dokonce již roku 1958, v roce založení NASA. Jde tak o nejstarší projekt americké vesmírné agentury. Zahájení mise však desítky let bránilo intenzivní sluneční záření.
Parker Solar Probe, pojmenovaná po slavném astrofyzikovi Eugenovi Parkerovi, váží zhruba 7 000 kilogramů a je chráněná téměř dvanáct centimetrů tlustým karbonovým obalem, aby odolala vysokému žáru a radiaci. Při své cestě ke Slunci využívá opakovaně gravitace planety Venuše.
Během nedávného přiblížení ke Slunci sonda stanovila hned dva nové světové rekordy: Vesmírem letěla rychlostí 635 266 kilometrů za hodinu a k žhavé hvězdě se přiblížila na pouhých 7,26 milionu kilometrů – dostala se tedy blíže, než kdykoli předtím obíhala jakákoli družice, uvedla NASA.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space, Science.gmu.edu