- FRB jsou extrémně krátké výtrysky rádiových vln.
- Poprvé je vědci zaznamenali v roce 2007.
Ve vesmíru se odehrává několik úžasných procesů, z nichž obzvláště zajímavé jsou rychlé rádiové záblesky (tzv. fast radio burst, FRB). K těmto extrémně krátkým a vysokoenergetickým pulsům elektromagnetického záření dochází bez varování. I proto zůstávají jednou z největších záhad v astrofyzice. V nové studii se vědci pokusili zjistit, co tyto signály generuje.
Nepřehlédněte: Nečekaný objev. NASA sleduje bizarní objekt, který se řítí vesmírem rychlostí přes 1 900 000 km/h
K Zemi dorazil signál z hlubin vesmíru
Výzkumníci z Italského národního institutu pro astrofyziku (INAF) se zaměřili na FRB 20201124A, který byl poprvé objeven v roce 2020. Konkrétně analyzovali rádiový zdroj (PRS) poblíž místa, kde tento vysokoenergetický signál vznikl.
PRS byly dosud detekovány poblíž pouze malého počtu FRB, ale vědci se domnívají, že s nimi úzce souvisejí. V tomto konkrétním případě měření ukázala, že PRS s největší pravděpodobností vychází z plazmové bubliny (oblaku elektricky nabitého ionizovaného plynu a prachu) obklopující zdroj FRB.
K výzkumu vědci použili data z radioteleskopu Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku, která naznačila, že mlhovina může být výsledkem mladého magnetaru (ultrahustá hvězda) nebo binárního systému, jehož součástí je neutronová hvězda (pozůstatek po supernově) či černá díra.
Co záhadné FRB generuje?
Podle expertů by kterýkoli z těchto objektů měl být schopen generovat energii v dostatečném množství, aby vyvolal FRB. V důsledku toho by také mohla vzniknout okolní plazmová bublina, která je podle předpovědi zodpovědná za šumění na pozadí signálu FRB 20201124A. „Je pravděpodobné, že ostatní FRB vznikají i jiným způsobem, ale přinejmenším v tomto případě se blížíme možnému vysvětlení,“ uvádí vědci.
Kolem původu extrémně rychlých rádiových záblesků je stále mnoho nejasností. Někteří výzkumníci se domnívají, že nalezení vzdálených FRB je klíčové k přesnému měření množství chybějící hmoty ve vesmíru.
„Macquart ukázal, že čím dále je radiový záblesk, tím více detekuje řídké hmoty; tomuto vztahu se říká Macquartův,“ uvedl dříve výzkumník Ryan Shannon, který zkoumal FRB 20220610A. O tomto silném záblesku se vědci dozvěděli v listopadu loňského roku, kdy za milisekundu uvolnil tolik energie, kolik Slunce vyrobí za 30 let.
Zdroj náhledové fotografie: ColiN00B / Pixabay, zdroj: Science Alert