- Američané připravují nový letoun X-59.
- Má být neuvěřitelně rychlý a tichý zároveň.
Společnosti NASA a Lockheed Martin pracují na vývoji nového nadzvukového letounu X-59. Ten by měl shromáždit údaje, které by mohly přinést revoluci v letecké dopravě a připravit půdu pro novou generaci komerčních letadel, která budou schopna letět rychleji než rychlostí zvuku.
Nepřehlédněte: Z powerbanky udělali odolný telefon. Má dva displeje, 100Mpx fotoaparát a paměť, kterou nemají ani počítače
NASA otestuje tichého nástupce nadzvukového Concordu
Americká vesmírná agentura NASA zvyšuje šance na obnovení komerční dopravy nadzvukovými letouny. Rozhodla se totiž vyrobit tichý dopravní nadzvukový letoun X-59 QueSST, přezdívaný syn Concordu, který by neměl produkovat hlasitý sonický třesk. Za mořem již proběhly tři testy futuristického demonstrátoru. Všechny úspěšně, ovšem bez pilota a nikoli ve vzduchu.
Speciální stroj je navržen tak, aby snižoval rázovou vlnu při prolomení zvukové bariéry. Má proto dlouhý a tenký trup a špičatý „nos“. Konstruktéři ho s nadsázkou přirovnávají k papírovým letadélkům, jaká si skládají děti.
Díky unikátní konstrukci letadla pilot sedí blíže ke středu, aniž by měl před sebou čelní sklo. Naslepo ale neletí. Systém vnějšího vidění, skládající se z několika kamer, softwaru pro zpracování obrazu a supervýkonného počítače, který propojí nové a stávající technologie, poskytuje pilotům ultrarealistické zobrazení rozšířené reality.
Experimentální letadlo X-59
„Je to téměř jako dívat se z okna,“ vysvětlil zkušební pilot NASA Jim Less. A součástí kabiny je i sedadlo, které je připraveno pro případné katapultování pilota, pokud by to bylo nutné. Výzkumníci Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) prozradili, že zanedlouho přijdou na řadu testy motorů a nakonec plnohodnotné letové zkoušky s posádkou.
NASA X-59 QueSST, jehož technologie mají sloužit jako podklad pro budoucí generace tichých nadzvukových letadel, naváže na britsko-francouzský stroj Concorde, který poprvé vzlétl v březnu 1969. Dosahoval rychlosti 2 173 kilometrů za hodinu a trasu mezi Evropou a východním pobřežím Spojených států zvládal za tři hodiny. Jeho komerční provoz ale skončil v roce 2003.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Sun, Daily Galaxy