- Revoluční paměťové čipy by mohly fungovat v teplotách až 600 °C.
- Využití najdou jaderné energetice i v objevování vesmíru.
Počítače jsou dnes téměř všude, od domácností, přes automobily, až po vesmírné lodě. S rostoucím počtem počítačů ale narůstají i výzvy – zejména pokud jde o jejich odolnost vůči vysokým teplotám. Běžné křemíkové čipy totiž při teplotách nad 150 °C selhávají. Vědci však vyvíjejí nové technologie, které zvládnou pracovat i ve 4× náročnějších podmínkách.
Nepřehlédněte: Superpočítač právě vytvořil největší simulaci vesmíru v historii. Nadšení vědci bouchají šampaňské
Součástky, které vydrží 600 °C
Inženýři z University of Michigan vyvíjejí novou počítačovou paměť, která dokáže pracovat při teplotách přesahujících 600 °C. To se rovna teplotě roztaveného olova. Tento objev by mohl změnit způsob, jakým počítače fungují v extrémních podmínkách.
Nová paměťová technologie využívá vrstvy oxidu tantalu a tantalu s pevnou elektrolytickou vrstvou mezi nimi. Data neukládá pohybem elektronů, jako tradiční čipy, ale manipulací kyslíkových iontů pomocí tří platinových elektrod.
Energetika, kosmonautika, autoprůmysl
V teoretické rovině by takto navržené komponenty mohly fungovat až při teplotách 600 °C. To najde využití v celé řadě segmentů, jako je autovýroba, jaderná energetika, nebo třeba letecký a kosmický průmysl. Stejnou technologií by totiž mohly být navrženy čipy v motorech letadel a raket, nebo například v sondách pro objevování dalších planet naší sluneční soustavy.
Překážkou je, že zatím tato technologie funguje jen při teplotách lehce nad 250 °C. Zároveň ale zatím vědci nevyzkoušeli svou paměťovou technologii ve skutečných případech, jaké jsou popsané výše. Fungovat by měla i tak, jen s vyššími nároky na energii.
„O využití umělé inteligence ke zlepšení monitorování v těchto extrémních podmínkách je velký zájem, ale vyžaduje to výkonné procesorové čipy, které mají velkou spotřebu energie, a mnoho těchto extrémních podmínek má také přísný rozpočet na energii.
Výpočetní čipy v paměti by mohly pomoci zpracovat část těchto dat dříve, než se dostanou k čipům umělé inteligence, a snížit tak celkovou spotřebu energie zařízení,“ řekl Alec Talin, vedoucí vědecký pracovník v oddělení chemie, spalování a materiálových věd v národních laboratořích Sandia, který na objevu paměťových čipů spolupracoval s Univerzitou v Michiganu.
Zdroj náhledové fotografie: se svolením ARM, zdroj: New Atlas