- Švýcarský startup FinalSpark vyvíjí bioprocesor nové generace
- Má přinést výrazný nárůst výkonu pro výpočty AI jazykových modelů
Startup jménem FinalSpark tvrdí, že vytvořil první bioprocesor na světě, který je součástí online platformy se vzdáleným přístupem k 16 organoidům lidského mozku (tedy buněčné masy z mozkové tkáně). Švýcarští tvůrci slibují vysoký výkon při nízké energetické náročnosti.
Nepřehlédněte: Německý kutil spustil systém Windows XP na 35 let starém procesoru Intel x486
Nahradí bioprocesory běžný křemík?
FinalSpark přímo uvádí, že jejich bioprocesor je schopen se učit a zpracovávat informace. To vše jsou velmi odvážná tvrzení, která by mohla zcela změnit přístup k používání bioprocesorů v budoucnosti – zejména v porovnání s běžnými procesory. Čipová krize před několika lety ukázala, jak chatrná závislost na těchto technologiích může být.
Neuroplatforma funguje na architektuře, kterou výzkumníci nazývají „wetware“, což znamená, že jde o kombinaci biologie, softwaru a hardwaru. Využívá čtyři pole s více elektrodami, na nichž jsou umístěny organoidy, což jsou 3D buněčné masy z mozkové tkáně.
Vyšší výkon, méně energie
Experti ve své studii zdůrazňují možnosti, které neuroplatformy tohoto typu nabízí. Trénink velkých jazykových modelů, jako je GPT-3, spotřebuje zhruba 10 GWh energie, což je více než 6000násobek roční spotřeby energie průměrného občana v Evropě. Švýcaři bohužel zcela záměrně neuvádí, kolik dokáže využití jejich bioprocesoru ušetřit energie, a tedy i finančních prostředků.
Lze však očekávat, že s tímto prvním pokusem se zdvihne vlna podobných projektů a budeme možná sledovat něco jako mírnou revoluci v „křemíkových“ komponentách na buněčné bázi.
Zdroj náhledové fotografie: geralt / Pixabay, zdroj: FinalSpark