Proč mimozemšťané nekontaktovali lidstvo? Možná neumí ovládnout oheň, říkají vědci

• Jsme ve vesmíru sami a pokud ne, proč se ještě neukázali?
• Jedním z možných vysvětlení může být, že neumí rozdělat oheň

Tématem (ne)existence mimozemských civilizací se zabývají nejen fanoušci sci-fi, ale i mnozí renomovaní vědci. Jeden z nich, Amedeo Blabi, je přesvědčen, že přišel na to, proč nás mimozemšťané ještě nekontaktovali.

Nepřehlédněte: iPhone 16 přinese vylepšený fotoaparát. Dostane rozlišení z iPhonu 14 Pro

Klíčem je oheň

Je důvodem, proč jsme zatím nikde ve vesmíru nenašli jiné vyspělé civilizace, to, že neumí rozdělat oheň? S touto myšlenkou přicházejí vědci v nové studii, podle níž na exoplanetách s nízkým obsahem kyslíku není možné vytvářet hoření – důležitý milník ve vývoji pozemských technologií. Jednoduše řečeno, bez ohně by lidstvo nebylo tam, kde je dnes.

Oheň jsme samozřejmě „neobjevili“ – vzniká přirozeně – ale důkazy naznačují, že se jej lidé poprvé naučili rozdělávat (ovládat) před 300 000 až 400 000 lety. Tento pokrok umožnil prvním civilizacím tavit a tvarovat kovy, což vedlo nejprve k době bronzové a poté k době železné.

V průběhu tisíciletí vše nakonec vyústilo ve vynalezení spalovacího motoru, který znamenal revoluci v lidských dějinách. V podstatě platí, že bez ohně by nebyla žádná fantastická budoucnost.

Je něco takového možné i na jiných planetách?

Laboratorní pokusy ukázaly, že atmosféra s obsahem kyslíku pod 18 % neumožňuje plné spalování. Takže i kdyby život jinde přece jenom existoval, bez ohledu na to, jak moc by byl inteligentní, je pravděpodobné, že by nikdy nebyl schopen vyvinout dostatečně pokročilou technologii, aby nás našel.

„V atmosféře exoplanety může být dostatek kyslíku pro komplexní mnohobuněčný život, ale nemusí tam existovat dostatek kyslíku pro zahájení spalování,“ říká spoluautor studie profesor Amedeo Blabi v rozhovoru pro server New Scientist.

Podle odborníků je ideální koncentrace kyslíku v atmosféře mezi 18,5 % a 21 %. Pokud by koncentrace stoupla nad 30 %, planetu by zachvátily rozsáhlé požáry, které by zničily veškerý život.

Podle Ingo Waldmanna z Imperial College London však Blabiho teorie nemusí platit, pokud se život na jiné planetě vyvinul jinak. „Takovou evoluční cestou jsme se vydali my, ale nejsem si nutně jistý, zda to lze takto zobecnit na celý vesmír.“ Podle Waldmanna je například možné, že jiná civilizace v prostředí s nízkým obsahem kyslíku dokáže využívat teplo z geotermální činnosti, například ze sopek.

Pokud se časem nakonec ukáže, že je nízká hladina kyslíku v atmosféře skutečně limitujícím faktorem, pak by to podle vědců mohlo pomoci vyřešit Fermiho paradox, který se ptá, proč ve vesmíru neexistují žádné známky vyspělého inteligentního života, když je to vzhledem k jeho velikosti vysoce pravděpodobné.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Metro, New Scientist