- Nedá se nic dělat, čas neúprosně běží
- Od prvního letu „špačka“ uběhlo již sto let
Před 100 lety se uskutečnil historický let první sériově vyráběné československé stíhačky Aero A-18. Celkem bylo vyrobeno pouhých 20 kusů těchto letadel včetně upravených speciálů pro sportovní závody. První zálet „špačka“ provedl v březnu 1923 držitel několika leteckých rekordů Josef Novák.
Nepřehlédněte: USA otestují revoluční supersonické letadlo X-59. Piloti se uzavřou v rozšířené realitě, aby viděli, kam letí
Po 100 letech od záletu stíhacího letounu A-18 se v současném závodě Aero sice nevyrábí „stíhačky“, ale opět se naplno rozběhla sériová výroba proudového českého letounu. Jde o nový cvičný letoun L-39NG, který je plnohodnotnou platformou právě pro výcvik pilotů stíhaček čtvrté a páté generace.
„Konstruktérská historie Aera čítající přes 40 strojů je velmi bohatá. Všechny generace našich konstruktérů vždy vycházely a učily se od předchozích mistrů svého řemesla. V každém našem letounu včetně nejnovějšího L-39NG se tak promítá už více než 100 let dovedností a umu desítek špičkových odborníků z české konstruktérské školy,“ uvádí Viktor Sotona, prezident a generální ředitel společnosti Aero.
Československá stíhačka
Stíhací letoun Aero A-18 se pyšní několika unikáty. Jde nejen o první stíhačku vyrobenou v Československu, ale rovněž jedinou sériově vyráběnou stíhačku z dílen Aero. Konstrukce A-18, za kterou stál letecký konstruktér Antonín Husník, vycházela z prototypů Aero Ae-02 a Aero Ae-04.
První zálet Aero A-18 proběhl v březnu 1923. Světová veřejnost se s letounem prvně seznámila na mezinárodní letecké výstavě ve švédském Göteborgu na přelomu července a srpna. Ministerstvo národní obrany si tenkrát objednalo od Aero 20 kusů tohoto letounu. Československému stíhacímu letectvu A-18 sloužily spolehlivě až do vyřazení v roce 1931.
Dvouplošník s jedním motorem
Trup dvouplošníku A-18 byl vyrobený z ocelových trubek, potah byl z překližky a plátěný. Letoun měřil na délku 5,9 metru. Křídla a ocasní plochy byly dřevěné s plátěným potahem. Rozpětí křídel bylo 7,6 metru. Základní varianta A-18 byla osazena řadovým šestiválcem BMW IIIa o výkonu 185 koní. „Špaček“ měl prázdnou hmotnost 637 kilogramů, dosahoval maximální rychlosti 229 km/h a doletu 400 kilometrů. Dostup stíhačky byl 9 000 metrů se stoupavostí 13,8 metru za sekundu.
Kde se vzala přezdívka „špaček“
Letoun Aero A-18 byl malý a vysoký. Pilotům jeho vzhled připomínal dřevěného špačka z dětské hry, která byla v té době populární. Tlučení špačků je starodávná zábava, při které se dřevěnou tyčí udeří do dřevěného polínka a to se tím vymrští do vzduchu.
Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem Aero Vodochody, zdroj: Aero