- NASA na Marsu vyfotila prachového čerta
- Vědci spočítali, že na výšku měřil dva kilometry
Vozítko Perseverance pořídilo video neobvykle velkého „prachového čertíka“, který se ladně pohybuje pustou marťanskou krajinou. Vědci americké NASA odhadují, že „rarášek“ na výšku měřil dva kilometry, píše server Live Science.
Nepřehlédněte: Překvapivý krok: Netflix navýší ceny tarifů bez reklam. Postihne zdražení i Česko?
Prachový čertík na Marsu
Robotické vozítko Perseverance natočilo vzácné záběry mohutného tornáda, které tančí po povrchu Marsu. Podle NASA je prachový vír vyšší než průměrné tornádo ve Spojených státech a pětkrát vyšší než Empire State Building.
Rover zpozoroval vířící bouři 30. srpna, v 899. marťanský den (sol) své mise na rudé planetě. Putující robot natáčel prachového ďábla po dobu asi 84 sekund ve chvíli, kdy řádil na vrcholu nedalekého hřebene ve vzdálenosti asi čtyř kilometrů. Časosběrné video skotačícího raráška sdílela 29. září na X (dříve Twitter) Laboratoř tryskového pohonu NASA (JPL).
Tornádo se pohybovalo rychlostí 19 km/h a bylo široké zhruba 61 metrů. Na videu dosahuje výšky 118 metrů, ale jeho horní část není vidět. Výzkumníci však odhadují, že tornádo sahalo do výšky dvou kilometrů.
„Nevidíme vrchol prachového čertíka, ale stín, který vrhá, nám dává dobrou představu o jeho výšce,“ uvedl v prohlášení planetární vědec z Space Science Institute v Boulderu Mark Lemmon. „Stín napovídá, že je vysoký asi dva kilometry.“
Malé víry, kterým se říká prachoví čertíci (anglicky dust devils), se tvoří zahříváním povrchu sluncem, kdy vznikají teplé stoupavé vzdušné proudy. Denně jich po povrchu Marsu skotačí miliony a detekovalo je už několik vesmírných sond.
Podle vědců se tvoří také na Zemi, zejména v suchých a prašných oblastech, jako je Arizona, a obvykle jsou široké 3 až 90 metrů a vysoké až 300 metrů.
Tornáda na Marsu jsou zpravidla nižší než prachové víry, které se vyskytují na Zemi. Nedávno natočený rarášek se tedy jednoznačně vymyká dosavadním pozorováním.
Vozítko NASA Perseverance
Rover Perseverance americké agentury NASA přistál na Marsu 18. února 2021 v kráteru Jezero, kde od té doby zkoumá, zda byla tato oblast před více než třemi miliardami let zaplavena vodou, jak se vědci domnívají.
V současné době sbírá sedimentární horniny delty, které vznikly usazováním částic různých velikostí v kdysi vodním prostředí. Během své první vědecké kampaně rover prohlédával dno kráteru a nalezl vyvřelé horniny, které vznikají hluboko v podzemí z magmatu nebo během vulkanické činnosti na povrchu.
Během druhé kampaně zkoumá oblast, kde nalezl zajímavé organické materiály. Ačkoli organické látky byly na Marsu zjištěny již dříve vozítkem Perseverance i roverem Curiosity, tento nejnovější nález byl učiněn v oblasti, kde se v dávné minulosti usazovaly sedimenty a soli do jezera za podmínek, v nichž mohl potenciálně existovat život.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space, NASA, LiveScience