Pokud Betelgeuze exploduje a změní se v supernovu, Zemi čeká neutrinový déšť. A to bude jen začátek

• Betelgeuze v souhvězdí Orionu se chová divně
• Zatímco dříve zničehonic pohasla, nyní je mnohem jasnější

Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná rudá hvězda Betelgeuze ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Mnozí hovořili o blížící se explozi a přeměně v supernovu. Pozdější výzkum však odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuze‘.

Nepřehlédněte: Falešný bankéř na telefonu: mBank bije na poplach před novým trikem kyberšmejdů

Hvězda Betelgeuze se probrala z mdlob

Od té doby Betelgeuze znovu září výrazně jasněji. Letos byla po několik dní dokonce nejjasnější hvězdou v Orionu. I tato nečeká událost vedla ke spekulacím, zda se náhodou neblíží její zánik v podobě exploze. Existují však pro tuto teorii vůbec nějaké pádné důkazy? A jak by taková exploze ovlivnila nás na Zemi?

Hvězdy jsou většinou pozoruhodně stabilní. Rok co rok září stejně jasně. Existují však výjimky a některé hvězdy – označované jako proměnné – svou jasnost mění. Nejznámější je Mira, kterou jako proměnnou hvězdu objevil německý pastor David Fabricius v roce 1596; je to pulzující hvězda, která se pravidelně rozpíná a smršťuje. Dalším známým příkladem je Algol.

Betelgeuze, sedmá nejjasnější hvězda na obloze (nepočítáme-li Slunce), je nejjasnější z proměnných hvězd. Někdy je téměř stejně jasná jako Rigel (čtvrtá modrá nejjasnější hvězda v souhvězdí), zatímco jindy je výrazně slabší. Proměnlivost je způsobena podobnými pulzacemi jako u Miry, i když ne tak velkými a pravidelnými. Na konci svého života se však hvězdy, jako Betelgeuze, zhroutí, explodují a promění se v supernovu.

Podle vědců by případná exploze Betelgeuze měla vliv i na naši planetu. Zhroucení hvězdy by doprovodila superexploze, která by byla v řádech desítek milionů mnohem jasnější než naše Slunce. Jednalo by se o tak intenzivní zdroj světla, že by se noc na Zemi změnila na den.

Experti se domnívají, že současné náhlé zjasnění může být způsobeno stejným prachovým oblakem, který způsobil její předchozí ztemnění. Tento oblak by nyní mohl odrážet světlo od hvězdy, takže se může zdát jasnější než ve skutečnosti je. Jistí si však nejsou.

Červená barva Betelgeuze naznačuje, že se jedná o rozzlobeného veleobra, který se „blíží“ ke konci svého života. Tento konec však může být vzdálen ještě milion let. Hvězdy jako Betelgeuze mají životnost více než 10 milionů let – než tedy exploduje, ještě se načekáme.

Vědci stále neznají přesnou hmotnost Betelgeuze a diskuze stálou vedou i o tom, jak daleko od Země vlastně leží. Shodnou se však na tom, že hvězda nedávno splynula s menším průvodcem – to by vysvětlovalo, proč rotuje rychleji, než se očekávalo; velké hvězdy to obvykle dělají.

Některé staré rukopisy označují Betelgeuze spíše za hvězda podobnou nažloutlému Saturnu než rudému Marsu. Změnila snad barvu? Pokud ano, ukazuje to na rychlý vývoj, což znamená, že k supernově možná dojde dříve než později.

Co se stane, až se zhroutí?

Pokud by se Betelgeuze skutečně přeměnila v supernovu, jak by taková exploze vypadala? Hvězda je od nás vzdálená asi 500 světelných let. Po výbuchu bychom nejprve zaznamenali, že k Zemi míří déšť bezhmotných částic zvaných neutrina, která by pro nás byla neškodná. Poté by hvězda rychle zjasnila.

Po jednom až dvou týdnech by zářila přibližně stejně jasně jako Měsíc v úplňku. Betelgeuze by pak během několika následujících měsíců pohasla, ale zůstala by viditelná ve dne po dobu šesti až dvanácti měsíců. V noci by byla viditelná pouhým okem ještě jeden až dva roky. Poté bychom ji však již nikdy nespatřili – Orion by navždy ztratil svou červenou jiskru.

Zdroj náhledové fotografie: garant / Pixabay, zdroj: inverse, Science Alert