Podivná bublina kroužící kolem černé díry Mléčné dráhy každých 76 minut silně pulzuje

• Srdce Mléčné dráhy záhadně pulzuje
• Vědci u černé díry Sagittarius A* objevili žhavou bublinu

Něco v blízkosti supermasivní černé díry v srdci Mléčné dráhy pravidelně vysílá směrem k Zemi vysokoenergetické gama záření a vědci možná konečně přišli na to, o co se jedná.

Nepřehlédněte: Do Jupiteru právě něco narazilo a astronom to natočil na video. Vesmírné těleso se řítilo rychlostí 40 000 km/h

Supermasivní černá díra Sagittarius A*

Pulsní gama záření z okolí černé díry Sagittarius A* (Sgr A*) vzdálené od Země přibližně 26 700 světelných let bylo poprvé detekováno v roce 2021.

Je známo, že některé supermasivní černé díry silně vyzařují ze svého bezprostředního okolí, když jejich gravitační vliv vyvolává turbulentní podmínky v okolním plynu a prachu a vytváří strukturu zvanou akreční disk. Jak se černé díry touto hmotou živí, akreční disk vyzařuje světlo, které pokrývá celé elektromagnetické spektrum, od nízkoenergetických rádiových vln až po vysokoenergetické záření gama.

Podle astronoma Chrise Impeyho z Arizonské univerzity to však nemůže vysvětlit gama záření vycházející ze Sgr A*, protože černá díra Mléčné dráhy je obklopena velmi malým množstvím hmoty a živí se tak pomalu, že to odpovídá stravě člověka, který by jedl zrnko rýže jednou za milion let. „Aby vědci zjistili, o co ve skutečnosti jde, začali zkoumat data z teleskopu Fermi, která byla shromážděna mezi červnem a prosincem loňského roku,“ píše server Live Science.

Zdrojem záření je bublina žhavého plynu

Dvojice hledala vzorce periodicity v emisích gama záření a zjistila, že impulsy vycházejí z blízkosti Sgr A* zhruba jednou za 76 minut. Tato perioda emise je poloviční než doba mezi pulzy rentgenového záření, což naznačuje, že obě emise jsou v souladu a pravděpodobně spolu souvisí. „Shoda periodicity záření o více vlnových délkách v rentgenovém a gama záření ukazuje na jediný fyzikální mechanismus,“ uvádí tým.

Odhalení toho, co vědci v článku nazývají „jedinečným oscilačním fyzikálním mechanismem“, je vede k závěru, že gama i rentgenové záření emituje „bublina“ plynu, která víří kolem Sgr A* rychlostí asi 320 milionů km/h. Domnívají se, že tato rychle se pohybující hmota vyzařuje světlo o několika vlnových délkách, když rotuje kolem Sgr A* a při svém pohybu po oběžné dráze periodicky vzplane.

Tento objev by mohl vědcům umožnit lépe pochopit prostředí kolem supermasivních černých děr, zejména méně žravých příkladů, jako je například ta v srdci Mléčné dráhy.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science