- Planeta Země měla před 466 lety prý vlastní prstenec.
- Ten vznikl rozpadem asteroidu na oběžné dráze naší planety.
- Změnil tím i klima na Zemi, způsobil například extrémní zimu.
Zní to skoro neuvěřitelně, ale před mnoha sty miliony let vypadala planeta Země možná úplně jinak, než si dnes představujeme. A to nejen z jejího povrchu, ale i z vesmíru. Alespoň to tvrdí vědci z Monash University v Melbourne. Podle nich dokonce měla Země vlastní prstenec.
Nepřehlédněte: Vypadá jako „kobliha“. V nitru Země byl objeven bizarní objekt
Země měla vlastní prstenec
Imponují vám planety jako Saturn či Uran, které mají vlastní prstenec? Tak to vás možná překvapí revoluční zjištění vědců, kteří svou studii publikovali v časopise Science Direct.
Experti naznačují, že kolem Země se přibližně před 466 miliony let vytvořil prstenec, který známe z jiných planet sluneční soustavy. Tato hypotéza by mohla nejen vysvětlit neobvykle dlouhé období nárazů asteroidů zachycené v geologických záznamech, ale také – jak se odborníci domnívají – mohlo dojít k zásadnímu vlivu na klima planety.
Naši „modrou planetu“ v její historii ovlivnily impakty asteroidů. Největší z nich – Chicxulub – před 66 miliony let vyhubil dinosaury. Je to však jen jeden příklad podobných nárazů asteroidů, a to navíc dost pozdní. Zhruba před 466 miliony let, na začátku období ordoviku, dopadlo na Zemi mnohem více meteoritů, které v geologickém záznamu zanechaly specifické krátery.
466 Million Years Ago, Earth Potentially Had A Ring System That Impacted Its Climatehttps://t.co/yHc5SqYhyu
— IFLScience (@IFLScience) September 17, 2024
Prstenec ovlivnil klima na Zemi
Zmíněný tým vědců se domnívá, že mnoho dalších nárazů meteoritů mohlo vzniknout poté, co se k planetě přiblížil mohutný asteroid. Když se příliš přiblížil k naší planetě, nedopadl přímo na její povrch, ale v podstatě se rozpadl a vytvořil prstenec trosek, který ji obkroužil.
Navíc vlivem toho mohlo dojít k zásadním změnám klimatu. Experti se domnívají, že prstenec mohl vrhat na Zemi stín, který blokoval sluneční světlo. To mohlo přispět k Hirnantianskému ledovci, ochlazení, ke kterému došlo na konci ordoviku, který je považován za jedno z nejchladnějších období v posledních 500 milionech let historie Země.
„Myšlenka, že systém prstenců mohl ovlivňovat globální teploty, přidává novou vrstvu složitosti do našeho chápání toho, jak mimozemské události mohly ovlivňovat zemské klima,“ uzavřel vedoucí vědeckého týmu z Melbourne, profesor Andrew G. Tomkins.
Zdroj náhledové fotografie: Bing Image Creator (generováno AI), zdroj: Science Direct
S každou další informací o vývoji země si uvědomuji,jak složitý a náhodný byl vývoj života. Je možné, že život nevznikl tady u nás, ale začínám si myslet, že ve vesmíru je člověk ojedinělou bytostí a ač je pravděpodobné, že existují kopie země, tak to ještě neznamená, že se tam život vyvíjel stejně, jako u nás. Těch proměnných až k rodu homo sapiens je vážně nepředstavitelně hodně a já si přestávám myslet, že by tam někde ve vesmíru mohl být “inteligentní” život a civilizace, tak jak si běžně představujeme.