- James Webb opět úřaduje
- Našel dosud neviděná tělesa
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) rozhodně nezahálí. Zatímco v září pořídil působivý snímek duhově zbarveného „světelného meče“ vystřelujícího z novorozené hvězdy podobné Slunci, nyní se podíval hluboko do nitra naší galaxie a spatřil útvary, kterým astronomové plně nerozumí.
Nepřehlédněte: Vědci našli v hlubokém vesmíru objekt, který rytmicky mění barvu jako náladová lampa
Kosmická observatoř pokračuje ve své misi
Nejpokročilejší a nejdražší teleskop v lidských dějinách je k nezastavení. Jeho nový snímek zachycuje oblast Sagittarius C, v níž se tvoří hvězdy a která se nachází asi 300 světelných let od supermasivní černé díry Sagittarius A*. Jde o oblast relativně blízko galaktického centra, které je dějištěm mimořádné aktivity při tvorbě hvězd.
„Galaktické centrum je přeplněné a bouřlivé místo. Nacházejí se zde zmagnetizovaná plynná mračna, v nichž se tvoří hvězdy, které pak ovlivňují okolní plyn zářením. JWST nám poskytl spoustu dat o tomto extrémním prostředí a my se v nich teprve začínáme hrabat,“ uvedl Rubén Fedriani z Instituto Astrofísica de Andalucía ve Španělsku.
Fotografie pořízená aparátem pro blízkou infračervenou oblast (NIRCam) zachycuje hvězdokupu čítající přibližně 500 000 hvězd a protohvězd, které se formují a září na pozadí bouřlivých tmavých mračen. Uprostřed je masivní protohvězda, jejíž hmotnost je více než 30krát větší než hmotnost našeho Slunce.
Tmavší místa na snímku se mohou zpočátku zdát méně zaplněná hvězdami a protohvězdami, ale opak je pravdou; právě tyto části snímku jsou nejvíce zaplněné. Méně zaplněné se zdají být pouze proto, že oblak obklopující protohvězdy je tak hustý, že světlo hvězd za ním nedosahuje k Webbovu teleskopu.
Záhadou na snímku je azurově zbarvený prvek obklopující spodní stranu tmavého mraku. Obvykle tento jev vzniká v důsledku vyzařování energetických fotonů mladými masivními hvězdami, ale vědci mají podezření, že JWST zachytil něco, co zatím nikdy neviděli. Tým se chce také hlouběji zabývat „jehličkovitými“ strukturami v ionizovaném vodíku, které se chaoticky objevují v mlze azurové barvy.
„Nikdy jsme neměli k dispozici infračervená data s takovým rozlišením a citlivostí, takže zde poprvé vidíme spoustu prvků. Teleskop odhalil neuvěřitelné množství detailů, což nám umožňuje studovat vznik hvězd v tomto prostředí způsobem, který dříve nebyl možný,“ vysvětlil vědec Samuel Crowe.
„Snímek z Webba je ohromující. Hmotné hvězdy jsou továrny, které ve svých jádrech produkují těžké prvky, takže jejich pochopení je jako poznat příběh vzniku velké části vesmíru,“ dodal.
Kde se Webbův teleskop nachází?
Sedmitunové zařízení jménem JWST pozoruje vesmír z tzv. druhého Lagrangeova bodu (L2) 1,5 milionu km daleko, tj. čtyřikrát dále, než je Měsíc, kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: IFLScience