Hvězda, Betelgeuze

Obří hvězda Betelgeuze hned tak neexploduje. Vědci rozlouskli její největší záhadu

  • Betelgeuze leží v souhvězdí Orionu.
  • Je tisíckrát větší než Slunce.

Hvězda Betelgeuze se nachází v souhvězdí Oriona, legendárního lovce. Její jméno pochází, stejně jako u řady jiných hvězd, z arabštiny – znamená „ruka obrova“. Jedná se o Zemi nejbližší hvězdu typu červený superobr, je od nás vzdálená „pouhých“ asi 600 až 640 světelných let.


Nepřehlédněte: Byznys snů? Americká firma začne prodávat sluneční světlo z vesmíru


Co vlastně víme o Betelgeuze?

Podle vědců je Betelgeuze tisíckrát větší než Slunce a asi dvacetkrát hmotnější, a pokud by se nějak ocitla v srdci sluneční soustavy místo naší životadárné hvězdy, její povrch by sahal až někam za oběžnou dráhu Jupiteru.

I proto málokterý objekt ve vesmíru vzbuzuje tolik pozornosti. Když v roce hvězda 2019 náhle pohasla, astronomové se sešli jako příbuzní v očekávání blížící se smrti bohatého strýčka, aby se nakonec dozvěděli, že má pouze rýmu a v žádném případě neumírá.

Náhlé ztmavnutí i následný nárůst jasnosti podnítilo diskuse, že ve vzdálenější budoucnosti rudý veleobr exploduje a promění se v supernovu. Dosud se mělo za to, že stmívání bylo způsobeno oblakem prachu při události, která dostala název „Velké stmívání“.

Hvězda, Betelgeuze
Zdroj: garant / Pixabay

Změny jasnosti Betelgeuze nejsou žádným překvapením – jedná se totiž o proměnnou hvězdu, jejíž světelná křivka má dlouhou sekundární periodu (LSP) 2100 dní. Pro hvězdy v kategorii červených obrů Hertzsprungova-Russellova diagramu to není nic neobvyklého, LSP se může pohybovat od několika set až po tisíce dnů. Mechanismus, který stojí za LSP, není doposud znám, ale zdá se, že v případě Betelgeuze vědci pozorují nižší sekundární cyklus. Zajímavé je, že doba trvání LSP je mnohem, mnohem pomalejší než radiální pulzace hvězdy.

Právě tomuto rozporu se věnuje nová práce, kterou publikoval Jared A. Goldberg se svým týmem. Jedna z hypotéz hovoří o tom, že jde o důsledek pulzací vnějších vrstev. Pokud by tomu tak bylo, pak to znamená, že Betelgeuze je větší, než se očekávalo, a že by se nacházela dále ve své vývojové větvi a že výbuch supernovy může být v nejbližších několika stovkách let na spadnutí.

Co se stane, až se zhroutí?

Goldbergův tým se však kloní spíše k tomu, že nejpravděpodobnějším vysvětlením dlouhodobé proměnlivosti Betelgeuze je nízkohmotný průvodce – hvězda Ori B. Je možné, že tato dvojhvězda moduluje prach obklopující soustavu v dvojhvězdném systému. A když je průvodce v tranzitu, prach vede ke snížení jasnosti. Pokud by se existence Ori B potvrdila, mělo by to významný dopad na chápání vývoje červených obrů.

Vědci se již několik let domnívají, že by se Betelgeuze mohla brzy změnit na zářivou supernovu pozorovatelnou i ve dne. Pokud však za stmívání může dvojhvězda Ori B, znamená to, že si na nebeskou show ještě nějaký čas počkáme.

Podle serveru The Space by případná exploze Betelgeuze měla zásadní vliv i na naši planetu. Její zhroucení doprovodí superexploze, která bude v řádech desítek milionů mnohem jasnější než naše Slunce. Jednalo by se o tak intenzivní zdroj světla, že by se noc na Zemi změnila na den po dobu několika týdnů.

Zdroj náhledové fotografie: garant / Pixabay, zdroj: Science Alert, Universe Today, The Space

Total
0
Shares
1 komentář
  1. Kromě několik týdnů spalujícího světla (odpařilay by se oceány) by tak blízká supernova vrhla v další vlně ” velkého bombardování naší sluneční soustavy vyvrženými mega balvany rozmetaného Betelgeuse.
    Apokalypsa připravená na konec 3.tisicileti!!!

Comments are closed.