- Astronomové objevili v Mléčné dráze záhadný objekt
- Zatím pro něj nemají vysvětlení
Astronomové ve vesmíru objevili hustý kompaktní objekt, který obíhá kolem pulsaru. To samo o sobě není nic převratného, ale záhadná je jeho hmotnost. Nachází se totiž v rozmezí, které odděluje váhu černých děr a neutronových hvězd. Výzkumníci se domnívají, že pozorují buď nejlehčí černou díru nebo nejtěžší neutronovou hvězdu – a nebo něco zcela nového. Pozoruhodný objev učinil tým astronomů z britské Univerzity v Manchesteru, kteří jej popsali ve studii zveřejněné v odborném časopise Science.
Nepřehlédněte: NASA našla 85 planet v obyvatelné zóně, na kterých by mohl existovat život
V Mléčné dráze objevili záhadný objekt
Neznámý objekt, ležící ve vzdálenosti 40 000 světelných let uvnitř kulové hvězdokupy NGC 1851, byl objeven díky rychlým zábleskům jeho obíhajícího průvodce – rotující neutronové hvězdy (pulsaru). Podle vědců nově objevený objekt spadá do rozmezí, které odděluje hmotnost černých děr a neutronových hvězd, a tak by se mohlo jednat i o něco zcela nového.
Na základě dosavadních studií je nejtěžší objevená neutronová hvězda 2,2krát těžší než Slunce, zatímco nejlehčí černá díra by měla mít přibližně pětinásobek hmotnosti Slunce. Mezi tím se nachází tzv. hmotnostní mezera.
V tomto případě má průvodce pulsaru hmotnost mezi 2,09 a 2,71násobkem hmotnosti našeho Slunce. Může tak jít o systém s pulsarem a černou dírou, nebo o systém s neutronovými hvězdami.
„Možnosti povahy tělesa jsou vzrušující,“ neskrývá nadšení hlavní autor studie astrofyzik Ben Stappers z britské Univerzity v Manchesteru. „Systém pulsaru a binární černé díry by mohl být důležitý pro ověření teorií gravitace, a těžká neutronová hvězda by pro změnu poskytla nové poznatky v oblasti jaderné fyziky ve velmi vysokých hustotách.“
Vědci nemají ponětí, co vlastně našli
Tajemný objekt ve hvězdokupě NGC 1851 vědci pozorovali prostřednictvím radioteleskopu MeerKAT, který detekoval rotující neutronovou hvězdu vydávající rádiové pulsy opakující se 170krát za sekundu. Studiem drobných změn tohoto rytmického signálu pak byli vědci schopni odhadnout základní vlastnosti tohoto neobvyklého systému.
„Dosažená přesnost je neuvěřitelná vzhledem k tomu, že tato dvě nebeská tělesa jsou od sebe vzdálena 40 000 světelných let,“ píše server Live Science.
„Představte si to, jako bychom byli schopni pustit téměř dokonalé stopky na oběžnou dráhu kolem hvězdy vzdálené téměř 40 000 světelných let a pak byli schopni tyto dráhy měřit s mikrosekundovou přesností,“ dodává Ewan Barr z Institutu Maxe Plancka v Jeně.
Zda vědci objevili nejhmotnější známou neutronovou hvězdu, nejlehčí černou díru nebo nějakou dosud necharakterizovanou exotickou hvězdnou „slupku“, není jasné. Výzkumníci však uvádí, že jeho detailnější pozorování by jim mohlo pomoci prověřit stávající teorie hmoty.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Live Science, Science
Možná, že už tam nic není, pozorujeme něco, co tam bylo před 40 000 světelnými roky.
Dobrý den,
bohužel není správný překlad. Tělesa od sebe nejsou vzdálena 40 000ly, ale jsou od nás vzdálena 40 000ly.
Škoda, že si toho v odborném článku nikdo nevšimne dříve, než ho vydá. Například mléčná dráha má průměr cca 100 000ly, takže není úplně reálné, aby na sebe takto vzdálená tělesa o hmotnosti pouze několikanásobku hmotnosti Slunce působila takovou gravitační silou. Příště prosím méně senzací a více pravdivých informací
Děkuji