- Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil gama dalekohled Fermi, představují pro astronomy záhadu.
- Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které vyčnívají z roviny galaxie jako balóny.
S nástupem výkonnějších teleskopů vědci narazili na spoustu věcí, které jejich nejlepší modely vesmíru nepředpovídaly, od podivných radiokruhů (ORC) až po (potenciálně) nadměrné galaxie v raném vesmíru. Jednu velkou záhadu zachytil také rentgenový dalekohled eROSITA.
Nepřehlédněte: Za tohle by se nemuseli stydět ani špičkoví vědci. Geniální student sestrojil funkční fúzní reaktor
Příčina vzniku obřích bublin zatím zůstává nejasná
Před čtyřmi lety tento teleskop odhalil gigantickou strukturu ležící ve středu naší galaxie. Zpočátku nebylo jasné, zda se jedná o blízký útvar, nebo o masivní bublinu spojenou se supermasivní černou dírou Sagittarius A*, která se nachází v galaktickém centru.
Díky nové studii je nejpravděpodobnější, že se jedná o skutečně obrovskou strukturu v samotném středu Mléčné dráhy, která se nápadně podobá „Fermiho bublinám“ objeveným Fermiho vesmírným dalekohledem.
Vědci se domnívají, že Fermiho „bubliny“ jsou vytvářeny rychlými proudy vysoce nabitých částic, které se pohybují rychlostí 1 000 km/s po dobu 10 milionů let. Tyto větry se šíří směrem ven a interagují s plynem v halo Mléčné dráhy, což způsobuje „zpětný ráz“.
Nová studie publikovaná v časopise The Astrophysical Journal Letters naznačuje, že pozorované bubliny jsou tvořeny dvěma obřími útvary nazvanými Lotus Petal Cloud a North Polar Spur, které se rozkládají na ploše několika kiloparseků.
Zapotřebí jsou další pozorování
Astrofyzici připouštějí, že musí tyto záhadné bubliny dále pozorovat, aby pochopili přesný mechanismus jejich vzniku. Již dnes však naznačují, že vznikají díky supermasivní černé díře, protože její magnetická pole dost možná fungují jako stěny komína a horký plyn jimi putuje vzhůru jako kouř.
„Když hvězda padá do černé díry, přehřátý plyn a prach se pohybují touto ‚komínovou šachtou‘ a vystupují výstupní dírou, která se nachází asi 700 světelných let nad galaktickým středem. Během tohoto procesu se žhavý materiál sráží s chladnějším plynem a vytváří rázové vlny a jasné rentgenové záření, které zachycují pozemské teleskopy,“ uvádí server IFLScience.
Přestože přesný mechanismus vzniku těchto gigantických bublin stále není znám, vědci se domnívají, že hrály klíčovou roli při vzniku Mléčné dráhy.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: IFLScience, The Astrophysical Journal Letters