- V naší hvězdě a jejím nejbližším okolí se dějí úchvatné věci.
- Dosud jsme jim nedokázali porozumět.
- Teď jsme blízko k vysvětlení největší sluneční záhady.
Vědci si již desítky let lámou hlavu nad tím, proč se vnější sluneční atmosféra neboli koróna zahřívá, když se vzdaluje od slunečního povrchu. Odpověď na tuto otázku mohou poskytnout data, které shromáždila sonda NASA Parker Solar Probe, nejrychlejší objekt vyrobený člověkem, který opakovaně prolétá kolem Slunce.
Nepřehlédněte: Majonéza objasnila jednu z největších záhad jaderné fúze. Sen o energii Slunce na Zemi je zase blíž
Parker Solar Probe prolétá kolem Slunce
Sonda se vydala ke Slunci z floridského mysu Canaveral v srpnu 2018. O projektu se poprvé uvažovalo dokonce již roku 1958, v roce založení NASA. Jde tak o nejstarší projekt americké vesmírné agentury. Zahájení mise však desítky let bránilo intenzivní sluneční záření.
Vědci očekávají, že sonda odpoví otázku, proč je povrch Slunce s teplotou kolem 5 500 stupňů výrazně chladnější než koróna. Existuje několik teorií, ale žádná z nich plně nevysvětluje extrémní teplotní rozdíl.
„Prostě to nedává smysl. Máte zdroj tepla, ale jak se od něj vzdalujete, okolí je teplejší. Je to jako když odejdete od táborového ohně, ale jak jdete dál, cítíte stále větší teplo. Porušuje to přírodní a fyzikální zákony,“ vysvětlila Nicole Foxová, která se na misi Parker Solar Probe přímo podílí.
Aparáty Parker Solar Probe během několika průletů kolem Slunce zaznamenaly náhlé změny směru slunečních magnetických polí. Vědci tyto anomálie nazývají „přepínače“ a předpokládají, že právě ty hrají roli v ohřevu koróny, především uvolňováním magnetické energie, která je v nich zabalena při pohybu uvnitř hvězdy a v prostoru. „Tato energie se musí někam dostat a mohla by přispívat k ohřívání koróny a urychlování slunečního větru,“ uvedl Mojtaba Akhavan-Tafti z Michiganské univerzity.
Odborníci prozkoumali data získaná z více než tuctu obletů a hledali, kde přesně „přepínače“ začínají, což je klíčové pro pochopení jejich vlivu na korónu. Zjistili však, že se vyskytují ve slunečním větru v blízkosti Slunce, nikoli v samotné koróně – nevznikají na povrchu hvězdy.
Má objasnit extrémní počasí
Vědci se domnívají, že může existovat ještě jeden spouštěcí mechanismus, který přispívá k ohřevu nejvzdálenější části Slunce. Jedním z takových mechanismů by mohly být explozivní srážky chaotických magnetických siločar na povrchu Slunce, připouští Akhavan-Tafti.
Při takových srážkách magnetická pole vibrují jako struny kytary a urychlují plazmu ve slunečním větru na vysoké rychlosti. To by mohlo deformovat magnetické vlny, čímž se z nich mohou stát přepínače v blízkosti Slunce. Pokud by však některé z těchto vln ztratily páru předtím, než opustí Slunce, jejich energie by se vylila v jeho horních vrstvách a ohřála by korónu. „Mechanismy, které způsobují vznik přepínačů, a samotné přepínače by mohly ohřívat jak korónu, tak sluneční vítr,“ dodává Akhavan-Tafti.
Mise Parker Solar Probe za 1,6 miliardy dolarů má dále za cíl zlepšit prognózy hlavních událostí počasí, které mají dopad na život na Zemi i astronauty. NASA detailně zkoumá sluneční aktivitu, zejména způsoby urychlování proudu částic, takzvaných solárních větrů. Mise je naplánována do konce roku 2025.
Zdroj náhledové fotografie: ipicgr / Pixabay, zdroj: Live Science