- Konečně mají to, ma co dlouho čekali
- Vědci představili novou ultrarychlou kameru
- Překonává vše, o čem dosud snili
Vědci z kanadského Národním ústavu vědeckého výzkumu (INRS) vytvořili zcela nový druh ultrarychlé filmové kamery, která o několik řádů překonává dosud nejrychlejší přístroje podobného typu, píše server Live Science.
Nepřehlédněte: Na odvrácené straně Měsíce jsme našli gigantickou kovovou strukturu, oznámila NASA
Nejrychlejší kamera na světě
Aby vědci mohli pozorovat a zaznamenávat události, které se odehrávají velmi rychle, jako například rázové vlny, neutrální aktivitu mozku či komunikaci mezi živými buňkami, je třeba zachytit miliony, nebo dokonce miliardy obrazů za vteřinu. Na trhu jsou k mání kamery schopné pořídit řádově tisíc snímků za sekundu, pro natáčení jevů na mikroskopické či ještě nižší úrovni je však použít nelze.
Naproti tomu nový typ ultrarychlé kamery, o kterém informuje časopis Nature Communications, umí zachytit každou vteřinu až 156 bilionů obrázků za sekundu. Snímky pořizuje pomocí velmi krátkých laserových pulzů – světelných záblesků, které netrvají déle než miliardtinu sekundy. Do každého pulzu ultrarychlého laseru se vejde 132 snímků.
Technika, na které je fascinující aparát postaven, se nazývá CPA (Chirped pulse amplification) a spočívá v časovém rozložení impulsu a jeho následné kompresi po zesílení. V roce 2018 za ni francouzský fyzik Gérard Mourou a kanadská fyzička Donna Stricklandová dostali Nobelovu cenu.
World's fastest camera captures images at 156 trillion frames per second https://t.co/tNevtRPAUG
— Live Science (@LiveScience) April 15, 2024
Záznam obrazu při vysokých rychlostech
Přelomové zařízení umožňuje vědcům zaznamenávat jevy, které se odehrávají ve femtosekundách, tedy jedné kvadriliontině sekundy. Kamera může lidstvu poskytnout cenné poznatky, které ovlivní různé oblasti výzkumu a vývoje, od vytváření nových počítačových paměťových technologií až po ultrazvukovou léčbu, napsali výzkumníci ve studii.
„Tahle kamera je víc než jen hračka, ve skutečnosti je to velmi důležitý kus vědeckého vybavení,“ řekl Jinyang Liang, docent optiky z Národního institutu vědeckého výzkumu (INRS). „Jsme na pokraji vývoje systému, který nám umožní pozorovat spoustu jevů, které dříve nebyly přístupné.“
Zdroj náhledové fotografie: vecstock / Freepik, zdroj: ucla.edu, Nature Communications, inrs.ca, Live Science