Nejrychlejší hvězda ve vesmíru uniká z Mléčné dráhy. Letí rekordní rychlostí, hlásí vědci

• Vědci objevili skupinu prchajících hvězd
• Jsou na cestě pryč z naší galaxie

Astronomové objevili extrémně rychle se pohybující hvězdu. Vesmírem letí závratnou rychlostí 8,2 milionu kilometrů za hodinu. Upozornil na to server IFLScience.

Nepřehlédněte: Mobily napadá nebezpečný virus. Lidem krade zálohy WhatsAppu, hrozba se týká i Čechů

Vědci objevili hyperrychlé hvězdy

Přestože to tak na první pohled nemusí vůbec vypadat, všechny hvězdy se pohybují. Astronomům dnes nedělá problémy změřit velikost tohoto pohybu u některých z nich. Nová pozorování však odhalila skupinu hvězd, která letí pryč z galaxie rychlostí takřka neuvěřitelnou.

V nové studii se týmu vědců pod vedením Kareema El-Badryho z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics podařilo detekovat šest hyperrychlých hvězd, přičemž dvě z nich, označené jako J0927 a J1235, se pohybují neuvěřitelně rychle.

Podle nového výzkumu se tyto hvězdy pohybují rychlostí 8,2 milionu kilometrů za hodinu (2 285 kilometrů za sekundu), resp. 6,1 milionu kilometrů za hodinu (1 694 kilometrů za sekundu).

Při této rychlosti oběhne J0927 Zemi 694krát za pouhou hodinu. Také je to dostatečná rychlost, aby se hvězda uvolnila z gravitačního sevření naší galaxie a dostala se v budoucnosti za její hranice. Ani další čtyři hvězdy z nově pozorované skupiny však nejsou žádní břídilové, všechny se pohybují rychlostí přes 3,5 milionu kilometrů za hodinu (zhruba 1 000 kilometrů za sekundu).

„Tyto hvězdy jsou výjimečné, protože se pohybují mnohem rychleji než jiné hvězdy v Mléčné dráze. Protože jsou rychlejší než galaktická úniková rychlost, brzy se dostanou do mezigalaktického prostoru,“ uvedl Kareem El-Badry. „Takové objekty jsme hledali, ale jejich vlastnosti jsou jiné, než jsme čekali.“

Ohromná exploze

Obvykle jsou rychle se pohybující hvězdy výsledkem supernovy typu Ia. Supernovy typu Ia jsou dosud nejlépe zmapovaným a prozkoumaným typem supernov a mimo jiné pomohly k objevu temné energie.

Vznikají ve dvojhvězdných systémech s bílým trpaslíkem, jenž se rodí při zániku hvězd, jako je Slunce, a živí se materiálem ze svého hvězdného průvodce.

Bílí trpaslíci mají neuvěřitelnou hustotu, protože vznikli zhroucením hvězdného jádra s hmotností zhruba jako Slunce, které se smáčklo do koule o velikosti Země, přesto nejsou dostatečně hmotní na to, aby překročili takzvanou Chandrasekharovu mez – hmotnost, kterou hvězda potřebuje k vyvolání supernovy a přeměnu v neutronovou hvězdu nebo dokonce černou díru.

Když materiál z dárcovské hvězdné družky dopadne na povrch bílého trpaslíka, hvězdný pozůstatek nabývá na hmotnosti. To znamená, že tento proces darování hvězdného materiálu může bílému trpaslíkovi dodat kritickou hmotnost potřebnou k tomu, aby překročil Chandrasekharovu mez a spustil termonukleární explozi zvanou supernova typu Ia. V tomto scénáři pak dostane doprovodná hvězda poměrně silný kopanec, který ji extrémní rychlostí vymrští vesmírem.

Výzkum naznačuje, že většina supernov typu Ia může produkovat hyperrychlé hvězdy, což znamená, že Mléčná dráha dokázala vypustit do mezigalaktického prostoru zhruba 10 milionů takových hvězd. V relativní blízkosti Slunce jich tedy může být poměrně velké množství. Zatím jich ovšem známe jen několik – těch nejjasnějších.

Atronomové se domnívají, že za zrychlením nově objevené skupiny hvězd však bylo zapotřebí ještě prudší a silnější supernovy, tzv. D⁶ supernovy.

Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: The Space, Live Science