- FRB jsou extrémně krátké výtrysky rádiových vln.
- Poprvé je vědci zaznamenali v roce 2007.
Rychlými rádiovými záblesky se v radioastronomii míní rádiové vlny ve vesmíru. Jednotlivé FRB se vysílají buď jednou a neopakují se, nebo jsou (méně často) opakované. Ty ze vzdálených galaxií obvykle trvají jen několik milisekund, ale jsou schopny vydávat více energie než 500 milionů Sluncí. Jen u několika FRB se však zatím podařilo vystopovat jejich zdroj a vědci stále netuší, co je způsobuje. Že jsou ale na dobré cestě k jejich pochopení naznačuje nejnovější objev expertů z Kavliho institutu pro astrofyziku a kosmický výzkum na MIT.
Nepřehlédněte: Xiaomi vydá telefon s výdrží, kterou mu iPhone 16 může jen závidět. Cena je doslova fantastická
K Zemi dorazil signál z hlubin vesmíru
Vědci zjistili, že FRB s označením 20221022A explodoval v oblasti vzdálené maximálně 10 000 kilometrů od neutronové hvězdy v galaxii ležící 200 milionů světelných let od Země. Nebo pro lepší představu: v galaxii od nás vzdálené 1 892 000 000 000 000 000 000 kilometrů. I když to vypadá jako neskutečně daleko, je to mnohem blíže než ostatní opakující se rádiové signály a více než desetkrát než neopakující se FRB, které vědci dosud zaznamenali.
„V těchto prostředích neutronových hvězd jsou magnetická pole skutečně na hranici toho, co může vesmír vytvořit,“ uvedl hlavní autor Kenzie Nimmo, postdoktorand v Kavliho institutu pro astrofyziku a kosmický výzkum na MIT. „Hodně se diskutovalo o tom, zda toto jasné rádiové záření vůbec může uniknout z tohoto extrémního plazmatu.“
„Kolem těchto vysoce magnetických neutronových hvězd, známých také jako magnetary, nemohou existovat atomy, magnetické pole by je prostě roztrhalo,“ doplnil ve studii Kiyoshi Masui. „Vzrušující na tom je, že jsme zjistili, že energie uložená v těchto magnetických polích se v blízkosti zdroje stáčí a rekonfiguruje tak, že se může uvolňovat v podobě rádiových vln, které můžeme pozorovat přes půl vesmíru.“
Co záhadné FRB generuje?
Aby tým pochopil, co skutečně zaznamenal a zda FRB vychází z magnetosféry, nebo ze vzdálenějších oblastí, použil jev známý jako scintilace. V podstatě jde o to, že v závislosti na tom, jak velkou část plazmatu musí signál překonat, začne blikat. FRB 20221022A však vykazoval i další zvláštní vlastnost: jeho světlo bylo polarizované, což znamená, že všechny rádiové vlny kmitaly stejným směrem.
K úspěšnému vystopování FRB 20221022A přispěl plyn v hostitelské galaxii, protože signál zvýraznil, což ho vědcům pomohlo vystopovat do malé oblasti v blízkosti neutronové hvězdy.
Zdroj náhledové fotografie: Chalmers University of Technology, zdroj: IFLScience