- Webb je dalekohled budoucnosti
- Dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru
Teleskop Jamese Webba umožňuje astronomům nahlédnout hlouběji do minulosti než jakýkoli jiný infračervený nebo optický aparát. Tentokrát vyfotil něco, co vědce naprosto zmátlo. Odborníci na fungování vesmíru se zase jednou zamyšleně škrábou na hlavách a nechápou, jak je něco takového možné.
Nepřehlédněte: Hvězdné války realitou. Zahájili výrobu laserového děla jako z budoucnosti, které zasáhne každý cíl
Webb se znovu překonal
Webbův teleskop učinil jeden ze svých nejneočekávanějších objevů, když našel jasně červené světelné body, které jsou rozesety po celém raném vesmíru asi 600 až 800 milionů let po jeho zrodu.
Když byly tyto tečky poprvé objeveny a analyzovány, astronomové se domnívali, že by mohlo jít o masivní galaxie. To však bylo v rozporu s tím, jak kosmologické modely předpokládají, že galaxie vznikají – jako malá mračna prachu a hvězd, která se během dlouhých časových období zvětšují.
„Odhalení, že tvorba masivních galaxií začala extrémně brzy v historii vesmíru, vyvrací to, co mnozí z nás považovali za ustálenou vědu,“ uvedl v prohlášení po prvních pozorováních Joel Leja, odborný asistent astronomie a astrofyziky na Pennově univerzitě. „Neformálně jsme těmto objektům říkali rozbíječi vesmíru a zatím svému jménu dostály.“
Aby vědci získali lepší představu o vzdálenosti těchto galaxií, z čeho se skládají a jak jsou hmotné, museli provést spektrální měření. Během analýzy dat z JWST zjistili, že tyto objekty jsou mimořádně zvláštní, a to hned v několika ohledech.
Našel drobné červené tečky
Za prvé, přestože jsou galaxie staré jen 600 až 800 milionů let, zdá se, že jsou plné starých hvězd, jejichž stáří se počítá na stovky milionů roků. To znamená, že vědci pozorovali nejstarší známky starého hvězdného světla, které kdy byly nalezeny.
„Tyto rané galaxie byly tak hustě osázeny hvězdami – hvězdami, které musely vzniknout způsobem, který jsme nikdy neviděli, za podmínek, které bychom nikdy neočekávali, v období, ve kterém bychom je nikdy neočekávali,“ uvedl Leja v nejnovější studii. „A z nějakého důvodu přestal vesmír takové objekty vytvářet už po několika miliardách let. Jsou pro raný vesmír jedinečné.“
Záhad je však víc. Leja odhaduje, že galaxie mají ve svých centrech překvapivě velké supermasivní černé díry, až tisíckrát větší než Sagittarius A*, která se nachází ve středu naší Mléčné dráhy. „Tady máme plně zformovanou dospělou černou díru, která žije uvnitř galaxie, která by však měla být miminkem. To opravdu nedává smysl, protože tyto věci by měly růst společně, nebo jsme si to alespoň dosud mysleli,“ vysvětlují překvapení vědci.
Souhrnně řečeno, nečekané pozorování malých červených teček teleskopem Jamese Webba zpochybňuje vše, co vědci o černých dírách zatím vědí. Definitivní odpověď proto bude třeba ještě hledat, přiznávají.
Nejvýkonnější teleskop na světě
Teleskop Jamese Webba byl do vesmíru vypuštěn 25. prosince 2021 a stal se tak pomyslným nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Oproti němu poskytuje záběry ve vyšším rozlišení a přináší vědcům lepší možnosti zkoumání.
Pojmenován je po Jamesi E. Webbovi, který byl důležitou postavou v programu Apollo amerického vesmírného úřadu NASA. Celý projekt vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury.
Zdroj náhledové fotografie: Kyraxys / Pixabay, zdroj: Nature, IFLScience