- Jsme ve vesmíru sami?
- A pokud ne, proč jsme je ještě nenašli?
Posedlost lidstva nalezením mimozemského života nemá obdoby. Tisíce filmů a televizních pořadů, od Války světů po Mars útočí a Venom, upevnily naši posedlost tím, co by se mohlo skrývat na jiných planetách. Zatím jsme však nikoho neobjevili a ani se nám nikdo neozval. Důvodů, proč tomu tak je, může být přitom celá řada.
Nepřehlédněte: Všichni modroocí lidé jsou potomky jednoho člověka, který žil před tisíci lety
Proč jsme se ještě nesetkali s mimozemšťany?
Podle jedné studie mohou mít mimozemšťané zájem pouze o kontakt s technologicky nejvyspělejšími planetami a Země pro ně tak nemusí být vůbec zajímavá; jsme pro ně zkrátka příliš hloupí. Jiní vědci se pro změnu domnívají, že žádní mimozemšťané neexistují, nebo že se prostě jen díváme špatným směrem.
Problém dostal dokonce vlastní termín, který se nazývá Fermiho paradox. Je pojmenován po vědci Enricu Fermim a poukazuje na obrovský nepoměr mezi nedostatkem důkazů o existenci vyspělého mimozemského života a zjevnou pravděpodobností, že skutečně existuje.
Vzhledem k miliardám hvězd v naší vlastní Mléčné dráze, které jsou podobné Slunci, a k tomu, co leží ještě dál, jsou šance na to, co je potřeba k tomu, aby život prosperoval, v rozporu s neschopností lidstva takový život najít.
Průlom v tomto ohledu zatím nepřinesl ani vychvalovaný Webbův teleskop (JWST), nejvýkonnější a nejmodernější zařízení svého druhu. Vědci Nicole Colónová a Christopher Stark, oba z Goddardova střediska vesmírných letů NASA, vysvětlují, proč je tak mimořádně obtížné život ve vesmíru najít.
Jako hledat jehlu v kupce vesmírného sena
„Všechny potenciálně obyvatelné světy, které Webb pozoruje, jsou tranzitující exoplanety, což znamená, že procházejí před svými hostitelskými hvězdami. Teleskop využívá této orientace k provádění transmisní spektroskopie, což je proces, který nám umožňuje zkoumat záření hvězdy filtrované přes atmosféry planet a získat informace o jejich chemickém složení,“ říkají.
„Samotná detekce atmosféry kolem těchto malých světů je velmi náročná. A zjistit přítomnost vodní páry, která může zvýšit šance na obyvatelnost, je nepatrná – nižší než 0,02 procenta. Hledání biosignatur (biologicky produkovaných plynů) je mimořádně obtížné.“
Experti dodávají, že v současné době existuje pouze hrstka malých, potenciálně obyvatelných světů, které jsou považovány za přístupné pro charakterizaci atmosféry pomocí Webbova teleskopu. Patří mezi ně exoplanety známé jako LHS 1140 b a TRAPPIST-1 e, dvě z největších nadějí NASA při hledání života ve vesmíru.
Aby měl JWST vůbec šanci objevit případné důkazy o existenci plynů produkovaných organismy, musel by konkrétní exoplanetu pozorovat více než 200 hodin. A i kdyby v tomto úkolu uspěl, jednalo by se jen o první krok z mnoha. Až teprve pak by mohl začít provádět další měření a pokusit se detekovat amoniak, fosfin, chlorometan a oxid dusný, v nejlepším případě atmosféru nezatíženou oblačností.
V podstatě je tedy neuvěřitelně obtížné získat výsledky z hlediska času, podmínek pozorování a následné vědecké analýzy. Jisté však je, že odborníci NASA v této oblasti se rozhodně snaží.
Zdroj náhledové fotografie: Stephen Leonardi / Unsplash, zdroj: LADBible, Phys.org