Sonda, ISRO, Pragján

NASA se dme pýchou: Americká sonda vyfotila odvrácenou stranu Měsíce, kde odpočívá modul Vikrám

  • Sonda Vikrám přistála u jižního pólu Měsíce
  • Sonda NASA vše pozorovala z vesmíru

Místo u jižního pólu Měsíce, kde Indická kosmická organizace (ISRO) uskutečnila historické přistání, je vidět na novém snímku ze sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter.


Nepřehlédněte: iPhone 15 přijde o ikonický prvek. Apple si to nerozmyslel, tady je důkaz!


Indie přistála u jižního pólu Měsíce

Snímek americká družice pořídila 27. srpna, tedy jen několik dní poté, co Indie úspěšně přistála u jižního pólu Měsíce. Přistávací modul se na fotografii jeví jako malá skvrna v rozlehlém prostoru měsíční krajiny poseté krátery a zdá se, že téměř září na pozadí šedého prachu, který pokrývá povrch. Podle NASA je zvýšený jas důsledkem interakce přistání sondy s okolním regolitem.

Sonda Vikrám již učinila analýzu chemického složení regolitu – vrstvy hornin a jemného prachu, která pokrývá povrch naší přirozené družice – v místě přistání, při níž byla zjištěna přítomnost síry, manganu, křemíku a kyslíku. Přistávací modul také změřil plazmové prostředí v blízkosti měsíčního povrchu.

V akci se již také předvedl speciální přístroj pro měření seismické aktivity (ILSA) – první aparát na Měsíci založený na technologii MEMS (Micro Electro Mechanical Systems) – který zřejmě zaznamenal slabou seismickou činnost, i když vědci si stále nejsou jisti, o co ve skutečnosti vlastně šlo.

NASA, Vikrám, Indie
Zdroj: NASA

Vědci uvedli sondy do režimu spánku

Lunární lander provedl na závěr své primární mise také jeden pozoruhodný inženýrský pokus. Složil všechny výklopné vědecké experimenty a rampu pro Pragján, motoricky se vznesl do výšky 0,4 metru a popoletěl o cca 0,4 metru, než přistál, zatímco rover Pragján projížděl okolím. Následně opět vyklopil přístroje a rampu.

Přistávací modul i rover jsou v současné době v režimu spánku. To proto, že v místě, kde se nacházejí, je nyní noc, která na Měsíci trvá zhruba 14 dní. Vikrám a Pragjáan, stejně jako ostatní lunární zařízení, jsou poháněny solární energií, což znamená, že „hibernují“, jestliže se jejich baterie nemohou dobíjet.

Zatím není jasné, jestli se s příchodem nového měsíčního dne činnost roveru obnoví. Solární panel je otočen tak, aby na něj dopadlo světlo při příštím východu Slunce, který se očekává 22. září.

Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem ISRO, zdroj: Science Alert, NASA

Total
0
Shares
1 komentář
  1. Nejedná se o odvrácenou stranu Měsíce. Noc tam je sice proto, že je momentálně odvrácená od Slunce, ale vzhledem k Zemi se náš Měsíc natáčí stále stejnou stranou (s malým”kýváním” v rozmezí několika málo stupňů) a proto se tato strana nazývá “přivrácená”. Odvrácenou stranu Měsíce ze Země nikdy neuvidíme.

Comments are closed.