- Vědci v dalekém vesmíru spatřili něco neskutečného
- Prsten se třpytí v celé své kráse
Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, nalezneme ve vzdálenosti šesti miliard světelných let ,prsten s drahokamyʻ. Nejde o opravdický prstýnek, byť se třpytí na rekordní vzdálenost, píše server Space.
Nepřehlédněte: Další nařízení EU. Všechna nová auta musí mít od července omezovač rychlosti
Zásnubní prsten na snímku z Webbova teleskopu
Nová fotografie z teleskopu Jamese Webba (JWST) zachycuje vzdálený kvasar RX J1131-1231, který se nachází miliardy světelných let od Země. Silné gravitační pole blízké eliptické galaxie, která se nachází v popředí snímku, deformuje světlo kvasaru – jenž je extrémně svítivým aktivním galaktickým jádrem (AGN) – a vytváří tak jasný obraz, který připomíná prsten s drahokamy, vysvětlují vědci NASA.
Mezi nejzvláštnější objekty na úsvitu času patří právě kvasary, nesmírně jasné akreční disky obklopující supermasivní černé díry. Jejich intenzivní zářivost, pokud vezmeme v úvahu miliardy světelných let, které musí světlo k Zemi urazit, je sama o sobě nepopiratelným důkazem velmi hmotných černých děr. Ale jak tyto záhadné objekty studovat?
Einsteinova gravitační čočka
Černé díry a kvasary jsou poměrně obtížně detekovatelné, zejména pak teleskopy. Aby je vědci objevili, využívají takzvané „gravitační čočkování“. Tento jev popsal už ve 30. letech Albert Einstein. Na tak ohromnou vzdálenost, kde se obvykle tyto objekty nachází, žádný teleskop nevidí. Pokud se ale mezi pozorovaný předmět a pozorovatele postaví těleso s ohromnou gravitační silou, světlo se ohne tak, že samotný vesmír začne fungovat jako obří lupa.
„Měření rentgenového záření z kvasarů nám poskytuje informace o tom, jak rychle se centrální černá díra otáčí a jak v průběhu času roste,“ uvádí zástupci Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v prohlášení. „Eliptická galaxie vytvářející gravitační čočku se na novém snímku JWST jeví jako malá modrá tečka uprostřed třpytivého prstenu.“
Pulzar vyfoukl přízračnou ruku o délce 150 světelných let
Nejde o první ani poslední snímek americké vesmírné agentury, který upoutal pozornost příznivců astronomie. V listopadu letošního roku rentgenová observatoř Chandra pořídila snímek, který vzdáleně připomíná lidskou ruku.
Útvar, kterému se přezdívá Ruka boha (anglicky Hand of God), vznikl při zániku masivní hvězdy. Tato katastrofická událost po sobě zanechala rychle rotující superhusté hvězdné těleso známé jako pulzar, napsal server The Space.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Space