- Astronomové záhadnou oblast na Měsíci objevili náhodou
- Zjistili, že vyzařující skvrna s největší pravděpodobností obsahuje žulu
Vědci objevili pod krátery Compton a Belkovich na odvrácené straně Měsíce rozsáhlý útvar, který pomalu vyzařuje teplo. Tohle není sci-fi, ale pozůstatky dávného vulkanismu. Lidstvo ve skutečnosti nikdy nic podobného mimo Zemi nenašlo.
Nepřehlédněte: Vědci objevili planetu, která je možná obyvatelnější než Země. Co to znamená pro budoucnost lidstva?
Hmota na Měsíci vyzařuje teplo
V článku, který byl publikován v časopise Nature, američtí výzkumníci tvrdí, že existence podpovrchové žuly naznačuje, že na méně prozkoumané odvrácené straně Měsíce, která ze Země není vidět, se kdysi nacházela jedna nebo hned několik sopek, které explodovaly přibližně před 3,5 miliardami let, tedy na počátku historie našeho přirozeného satelitu.
„Tým vědců využil kombinaci dat z čínských a amerických lunárních orbitálních sond a objevil záhadnou hmotu vyzařující teplo pod povrchem, čímž identifikoval vulkanický proces, který na Měsíci dosud nebyl pozorován,“ píše server Nature, kde byla studie publikována.
„Pomocí aparátu pro detekci mikrovlnných vln – delších než infračervené – vyslaného na Měsíc čínskými orbitálními sondami Čchang-e 1 a 2 se nám podařilo zmapovat teplotu pod povrchem. Zjistili jsme, že mezi krátery Compton a Belkovich se nachází rudě zářící flek. Na mikrovlnných vlnových délkách naprosto září,“ uvedl vědec Matt Siegler z Planetary Science Institute.
Objev může potvrdit teorii velkého impaktu
„To znamená, že je horký, ne nutně na povrchu, jak by bylo vidět v infračerveném spektru, ale pod povrchem. Jediný způsob, jak to vysvětlit, je dodatečné teplo přicházející odněkud z hloubi měsíční kůry pod tímto objektem. Takže lokalita Compton-Belkovich pod sebou ukrývá velký zdroj tepla.“
Překvapivá velikost a geografický rozsah tohoto útvaru (průměr 46 kilometrů) naznačují, že se jedná o vyvinutý žulový systém. Navzdory fascinujícímu novému objevu však zůstává více otázek než odpovědí.
„Pokud nemáte vodu, je třeba extrémních situací, aby žula vznikla,“ vysvětluje Siegler. „Takže tady je svět bez vody a bez deskové tektoniky, ale máte žulu. Byla na Měsíci kdysi voda, alespoň na tomto jediném místě? Nebo se do struktury naší přirozené družice uložila během svého formování poté, co se Země střetla s protoplanetou Theia, hypotetickou planetou velikosti Marsu, která měla před miliardami let Měsíc vytvořit?“ Nejpravděpodobnější variantou je, že žula se na Měsíc dostala z naší planety.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: FLScience, Geophysical Research Letters, phys.org
Vše se dá vysvetlit zak že je tam jiný zdroj než tento vysněný a velmi nepravdepodobny.