- Vozítko Perseverance znovu vyfotilo „raráška“
- Vědcům může pomoci pochopit, jak vznikají velké prachové bouře
Prachový vír, laicky označovaný jako rarášek či čertík, se podařilo americké NASA vyfotit na západním okraji marsovského kráteru Jezero. Jev připomínající malé tornádo trval jen krátce.
Nepřehlédněte: Internetový prohlížeč Chrome má kritickou chybu. Hackeři mohou získat snadno citlivé informace
Prachový čertík na Marsu
Členové týmu mise Perseverance spočítali, že prachový vír se nacházel asi 4 kilometry od Perseverance a pohyboval se od východu na západ rychlostí 19 km/h. Vědci také určili, že byl zhruba 60 metrů široký a získali jeho přibližnou výšku, přestože horní část malého tornáda se do záběru aparátů sondy nevešla.
„Nevidíme vrchol prachového čertíka, ale stín, který vrhá, nám dává dobrou představu o jeho výšce,“ uvedl v prohlášení planetární vědec z Space Science Institute v Boulderu Mark Lemmon. „Stín naznačuje, že je vysoký asi dva kilometry.“
Malé víry, kterým se říká prachoví čertíci (anglicky dust devils), se tvoří zahříváním povrchu sluncem, kdy vznikají teplé stoupavé vzdušné proudy. Denně jich po povrchu Marsu skotačí miliony a detekovalo je už několik vesmírných sond – rover Perseverance jich za dobu, co jezdí po rudé planetě, zažil tisíce.
V září loňského roku robot dokonce pořídil zvukový záznam jednoho z těchto vírů – poprvé v historii výzkumu Marsu.
Vozítko NASA Perseverance
Rover Perseverance americké agentury NASA přistál na Marsu 18. února 2021 v kráteru Jezero, kde od té doby zkoumá, zda byla tato oblast před více než třemi miliardami let zaplavena vodou, jak se vědci domnívají.
V současné době sbírá sedimentární horniny delty, které vznikly usazováním částic různých velikostí v kdysi vodním prostředí. Během své první vědecké kampaně rover prohlédával dno kráteru a nalezl vyvřelé horniny, které vznikají hluboko v podzemí z magmatu nebo během vulkanické činnosti na povrchu.
Během druhé kampaně zkoumá oblast, kde nalezl zajímavé organické materiály. Ačkoli organické látky byly na Marsu zjištěny již dříve vozítkem Perseverance i roverem Curiosity, tento nejnovější nález byl učiněn v oblasti, kde se v dávné minulosti usazovaly sedimenty a soli do jezera za podmínek, v nichž mohl potenciálně existovat život.
Napsal bych slunce s velkým S. J. Rádl