- Vědci pozorovali zvláštního hnědého trpaslíka
- Je o tisíce stupňů žhavější než Slunce
Vědcům se podařilo objevit neobvyklý objekt, jehož vlastnosti konfrontují naše představy o tom, že ve vesmíru je možné úplně všechno. Upozornil na to portál ScienceAlert.
Nepřehlédněte: Předplatné na Netflixu za pár korun? Nenechte se napálit, jde o laciný podvod, varují experti
Žhavější než Slunce
Astrologům se podařilo objevit místo, kde je jako v pekle – opravdu. Jde o takzvaného hnědého trpaslíka, který je od Země vzdálený pouhých 1400 světelných let.
Objekt pojmenovaný WD0032-317B obíhá kolem bílého trpaslíka, od kterého přijímá obrovské množství energie. Díky tomu se zahřívá na teplotu až 7 727 °C – tedy na teplotu vyšší než najdeme na povrchu většiny hvězd. Pro srovnání, povrchová teplota Slunce je přibližně 5 200 °C.
Objev učinil tým astronomů vedený Dr. Davidem Lafrenièrem z Arizonské univerzity. Vědci k pozorování WD0032-317B použili sestavu dalekohledů VLT (Very Large Telescope) umístěných v poušti Atacama na severu Chile.
Něco takového jsme ve vesmíru ještě nikdy neviděli
Hnědí trpaslíci jsou zvláštní astronomická zvěř. Ostatní trpaslíci (třeba bílí či červení) se v hvězdných katalozích řadí do ranku malých a starých hvězd.
Ale zrovna hnědí trpaslíci se přes svůj název řadí mezi „subhvězdné“ objekty – nemají na to váhově. V jejich jádře tedy není dost veliký tlak a teplota, aby se rozběhlo slučování vodíkových jader.
Přesto malou termonukleární „pícku“ hnědí trpaslíci mají. Probíhá v nich slučování jiných jader, konkrétně fúze jader vodíkového izotopu deuteria; tato varianta běžného vodíku má místo jednoho neutronu v jádře neutrony dva.
Hnědí trpaslíci ale září jen málo, a to spíše na delších vlnových délkách. Výjimku představuje právě WD0032-317B, což je nejžhavější hnědý trpaslík, který byl kdy pozorován.
Vědci zjistili, že objekt obíhá kolem bílého trpaslíka ve vzdálenosti přibližně 0,025 AU, což vysvětluje extrémní žár na jeho povrchu. Z výzkumu také vyplývá, že WD0032-317B je až 88krát hmotnější než Jupiter a jeden oběh kolem své hvězdy zvládne za necelé tři hodiny.
Bez zajímavosti není ani to, že hnědý trpaslík je ke své hvězdě slapově vázán, což znamená, že je k ní trvale připoután stejnou stranou – na jedné jeho straně je trvale den, na druhé noc.
Zdroj náhledové fotografie: ESA/Hubble, zdroj: Science Alert