- Vědci objevili zvláštního hnědého trpaslíka
- Je o tisíce stupňů žhavější než Slunce
Objekt obíhající kolem hvězdy vzdálené 1400 světelných let od Země vážně zpochybňuje naše představy o tom, co všechno je ve vesmíru možné.
Nepřehlédněte: Webbův teleskop spatřil v hlubokém vesmíru žhnoucí otazník. Jde o srážku dvou galaxií?
Objekt žhavější než Slunce
Jedná se o hnědého trpaslíka, což je zvláštní kategorie objektů, které se nacházejí na pomezí mezi planetami a hvězdami, ale tento konkrétní je na tak těsné oběžné dráze se svou velmi horkou hostitelskou hvězdou, že jeho teplota dosahuje neuvěřitelných 7 727 stupňů Celsia.
Pro srovnání, povrchová teplota Slunce je přibližně 5 200 °C. Ve skutečnosti je tento hnědý trpaslík teplotním rekordmanem – nejžhavějším objektem svého druhu, jaký lidstvo kdy objevilo. Mezinárodní tým vedený astrofyzikem Na’ama Hallakounem z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli ho pojmenoval WD0032-317B.
Hnědí trpaslíci jsou zvláštní astronomická zvěř. Ostatní trpaslíci (třeba bílí či červení) se v hvězdných katalozích řadí do ranku malých a starých hvězd.
Ale zrovna hnědí trpaslíci se přes svůj název řadí mezi „subhvězdné“ objekty – nemají na to váhově. V jejich jádře tedy není dost veliký tlak a teplota, aby se rozběhlo slučování vodíkových jader.
Přesto malou termonukleární „pícku“ hnědí trpaslíci mají. Probíhá v nich slučování jiných jader, konkrétně fúze jader vodíkového izotopu deuteria; tato varianta běžného vodíku má místo jednoho neutronu v jádře neutrony dva.
Hnědí trpaslíci ale září jen málo, a to spíše na delších vlnových délkách. Výjimku představuje právě WD0032-317B, což je nejžhavější hnědý trpaslík, který byl kdy pozorován. Vědci zjistili, že je 88krát hmotnější než Jupiter a jeden oběh kolem své hvězdy zvládne za necelé tři hodiny.
Podle týmu nám jeho objev může pomoci pochopit, co se děje s plynnými obry podobnými Jupiteru, kteří obíhají kolem extrémně horkých a hmotných hvězd, jejichž pozorování může být náročné vzhledem k jejich vlastnostem, jako je např. rychlost rotace.
Planety obíhající v blízkosti svých hvězd jsou ozařovány obrovským množstvím ultrafialového světla. To může způsobit, že se jejich atmosféra vypaří a molekuly v ní se roztrhají, což je proces známý jako tepelná disociace.
Planeta připomíná peklo
Víme o jedné exoplanetě, která je dostatečně žhavá na to, aby na ní probíhala tepelná disociace. Jedná se o KELT-9b, která obíhá kolem modrého veleobra, jenž zahřívá denní stranu exoplanety na teplotu přesahující 4 327 stupňů Celsia.
Planeta KELT-9b má takzvanou vázanou rotaci, což znamená, že je ke svojí mateřské planetě neustále obrácena stejnou stranou, stejně jako WD0032-317B a náš Měsíc k Zemi. Tím je způsobena vysoká teplota na této přivrácené straně.
Zdroj náhledové fotografie: NASA, zdroj: Science Alert, Science Alert1