- Existuje něco jako antivesmír?
- Vědec se domnívá, že pravděpodobně ano
Současný model, který vědci používají k vysvětlení fungování vesmíru, počítá se třemi základními složkami: běžnou hmotou, studenou temnou hmotou (CDM) a kosmologickou konstantou neboli koeficientem lambda, který poprvé zavedl Albert Einstein v roce 1917 a který souvisí s temnou energií.
Nepřehlédněte: Expert prozradil, co se stalo s americkými vlajkami, které astronauti NASA zanechali na Měsíci
Existuje něco jako antivesmír?
Tento standardní model kosmologie vysvětluje, jak temná energie způsobuje zrychlující se rozpínání vesmíru. Ale přestože tento model existuje již desítky let, nejasnosti přetrvávají. Za prvé, temnou hmotu se lidstvu zatím nepodařilo přímo pozorovat. A přesná povaha temné energie, která podle odhadů tvoří 68 % vesmíru, se také ukázala jako kontroverzní a mnoho vědců proto raději přišlo s alternativními vysvětleními.
Nyní však Naman Kumar, Ph.D. student na Indian Institute of Technology v Gandhinagaru, představil nový kosmologický model, který vůbec nezahrnuje temnou energii – což má zajímavé důsledky.
„Je však třeba za to zaplatit určitou cenu,“ napsal Kuman v prohlášení, které nedávno otiskl časopis Gravitation and Cosmology. „Potřebujeme partnerský antivesmír, jehož tok času je v opačném vztahu k našemu vesmíru.“
Kumar není první, kdo naznačuje, že náš vesmír má zrcadlové dvojče, v němž čas plyne obráceně. V únoru mezinárodní tým vědců podobně navrhl, že temná hmota, záhadná látka, která tvoří asi 27 % vesmíru, se nachází v zrcadlovém vesmíru, ve kterém atomy nikdy nevznikly.
Zatím jen vědecká teorie
Kumarův výzkum samozřejmě není ničím jiným než hypotézou týkající se pozorovaného zrychleného rozpínání vesmíru, které je podle jeho slov „jednou z největších hádanek v našem chápání kosmu“.
Jak se však metody pozorování vesmíru zdokonalují, astronomové se stále přibližují k možnému vysvětlení této nesrovnalosti – a někdy je tak řešení, jako antivesmír, jehož tok času je v opačném vztahu k našemu vesmíru, možná tou nejlepší možnou cestou vpřed. „Krása této myšlenky spočívá v její jednoduchosti a přirozenosti, čímž se odlišuje od stávajících vysvětlení,“ uzavírá Kumar.
Zdroj náhledové fotografie: se souhlasem NASA, zdroj: News Science & Nature, Phys.org, arXiv