- Čína znovu předběhla svět.
- Její nová baterie nemá obdoby.
Číňané v posledním týdnu ohlásili řadu přelomových objevů. Tím posledním je revoluční jaderná baterie na bázi uhlíku, která může fungovat stovky a možná dokonce i tisíce let bez nutnosti nabíjení. Deník South China Morning Post píše, že má bezbřehý potenciál.
Nepřehlédněte: Čína předběhla svět. Její nová špionážní kamera přečte milimetrové detaily na vzdálenost 100 kilometrů
Jaderná baterie na bázi uhlíku
Vědci ze Severozápadní univerzity v provincii Gansu oznámili vývoj nové jaderné baterie s životností 50 let, přičemž ve specifických podmínkách prý může fungovat i více než sto let. Základem dlouhé životnosti je zde izotop uhlíku-14, který má poločas rozpadu neskutečných 5 730 let. Mezi její přednosti patří i odolnost vůči extrémním teplotám, dle vědců funguje v rozmezí od -100 °C do +200 °C.
Přelomová baterie by mohla být použita k napájení kardiostimulátorů, jejichž akumulátory vydrží v současnosti fungovat maximálně 15 let, a také vesmírných plavidel, satelitů a zařízení pracujících v extrémním prostředí, jako jsou polární oblasti či mořské hlubiny, uvádí vědci.
Sice se přímo nezmínili o elektromobilech, ale připomněli, že baterie by mohla „podpořit modernizaci čínského automobilového průmyslu“.
Jak funguje?
Baterie je konstruována pomocí polovodičového materiálu ze sloučeniny křemíku a uhlíku. Při rozpadu izotopu se uvolňuje energie, kterou baterie přeměňuje na elektrický proud.
Její výkon prozatím dosahuje maximálně 433 nanowattů, což je dostatečné pro nízkoenergetická zařízení, jako jsou kardiostimulátory, mozkové implantáty a různé senzory. Pro možné nasazení v energeticky náročnějších zařízeních, například v elektromobilech, smartphonech nebo noteboocích, zatím nemá dostatečný výkon. Co ale není, může brzy být.
Nová čínská baterie je navržena na 50 let, ale v prohlášení univerzity se uvádí, že v extrémních podmínkách by mohla vydržet fungovat i více než 100 let. Podle Zhang Guanghuii, vedoucího vědeckého týmu, „by však mohla bez nabíjení teoreticky fungovat klidně i tisíce let, a to právě díky dlouhému poločasu rozpadu uhlíku-14, který činí 5 730 let“.
Zdroj náhledové fotografie: Grok (AI), zdroj: SCMP